„Vaření bez umělých sladidel a dochucovadel bylo nápadem našeho kuchaře, který se o zdravý životní styl zajímá. Postupně se o to pokoušíme od začátku letošního roku, takže máme za sebou i první hodnocení a ohlasy," upozornila ředitelka slavkovské mateřinky Hana Josefa Jarošová.

Strávníci si jídlo pochvalují. „Na konci školního roku jsme rozdali lidem dotazníky, abychom věděli, jak jsou s vařením podle nových zásad spokojení. Ohlasy byly kladné. Týkalo se to dospělých strávníků, kteří si u nás jídlo kupují, i rodičů, kteří si ho také můžou odnést domů a ochutnat ho," vysvětlila Jarošová s tím, že od září budou z jídelny dál servírovat jen jídlo bez práškového základu.

Pochvaly si cení

Nejtěžší je přitom podle ní získat pochvalu od dětí. „Samozřejmě jim trvalo, než si na nové jídlo zvykly, ale každý ví, že malí strávníci jsou mnohdy nároční. Minulý měsíc u nás nicméně jedly také děti z jiné mateřinky a ty výsledek dokonce ústně chválily, což v takovém věku rozhodně není samozřejmostí," dodala ředitelka.

Experiment si zatím chválí i samotný kuchař. „Někdo by si mohl myslet, že vařit bez umělých dochucovadel je náročnější než s nimi. Není to pravda. V principu jde především o to vyvarovat se nejrůznějších příměsí do polévek a podobně. Takové vaření není ani finančně náročné. Obědy navíc stojí stejně jako v době, kdy jsme ještě dochucovadla používali," pochvaluje si kuchař Petr Blahák.

Důležité jsou podle něj stravovací návyky. Jakmile si totiž malí konzument na nejrůznější zvýrazňovače chutí zvykne, jídla, ve kterých nejsou, mu přijdou mdlá. „Proto si myslím, že je dobré se takovou zásadou hned od mateřinky řídit, protože děti si tak na ně nezvyknou. Přiznávám, že někdy se jim vyhnout nejde, snažíme se je však omezit na nejnižší možnou míru," dodal Blahák.

To, že o takové stravování je zájem, potvrzují i někteří z rodičů. „Doma se snažím umělým dochucovadlům vyhýbat. Glutamáty a éčka u nás mají červenou. Na druhou stranu ale nelze zabránit tomu, aby děti občas něco takového snědly. Umělou složku dnes totiž obsahuje drtivá většina potravin. Bohužel," konstatovala například Věra Ševčíková z Vyškova.

Úroveň jde nahoru

Její starší dcera jednu z vyškovských mateřských škol navštěvuje. „Vím, že strava, kterou tam dostává, je kvalitní. Možnost ochutnat to, co děti jí, rodiče dostali. Já byla spokojená. Myslím ale, že kvalitněji se už vaří ve většině školních jídelen. Úroveň se v posledních letech výrazně zvedla," je přesvědčená.

Některé starší ročníky však mají na stravu dětí rozdílný názor. „Osobně si myslím, že děti můžou jíst stejné jídlo jako dospělí. Samozřejmě vím, že by se mělo hledět na zdraví, ale všechno se má dělat s mírou. Nemyslím, že by děti byly v těchto věcech výrazně citlivější než dospělí. Vyhýbat se striktně umělým dochucovadlům ve stravě pro děti není nutné. Myslím, že domácí strava je dostatečně kvalitní i bez dodržování nějakých zvláštních zásad," myslí si důchodkyně Taťána Matonohová z Vyškova.

Kvalitu školního stravování sleduje Česká školní inspekce a částečně i územně příslušné pracoviště hygieny. „Složení stravy nám do jisté míry určují hygienické předpisy. Musíme tak udržovat určité zastoupení masa, obilovin a podobně, které zajišťuje, že strava pro děti bude dostatečně výživná a pestrá. Úplně volnou ruku při tvorbě jídelníčku proto nemáme. Pochopitelně se ale snažíme zařazovat potraviny, které jsou pro děti chutné. Nabízíme jim i potraviny spadající do zdravé výživy. K tomu samozřejmě patří velké množství ovoce a zeleniny," sdělila ředitelka vyškovské soukromé mateřské školy Mateřinka Věra Dohnalová.