Greplův dům otevřel. Po roce prací za 109 milionů

Vyškovský Greplův dům na rohu Husovy ulice a náměstí Československé armády se včera dočkal slavnostního přestřižení pásky. „Do třípodlažní budovy se postupně přesune zhruba padesát zaměstnanců městského úřadu, konkrétně odboru místního hospodářství, živnostenského úřadu, odboru sociálních věcí a zdravotnictví a odboru dopravy," informovala mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Vedení města se rozhodlo zachovat architektonickou a historickou hodnotu objektu. „Odkoupili jsme ho v poměrně tristním stavu. Postupně se tak začala objevovat bezpečnostní rizika. Budova byla nepěknou jizvou na jinak pěkné tváři našeho města. Naším cílem bylo, aby lidé našli všechny odbory úřadu na jednom místě. Jelikož jsem měl možnost seznámit se s průběhem a realizací stavby, hlouběji jsem pochopil, v jakém stavu se budova nacházela. Je naší povinností památky chránit," je přesvědčený starosta města Karel Goldemund.

Statické trhliny

Největším problémem na Greplově domě, jehož fasáda je vyvedená v odstínu pískové barvy, byla statika. Stavbaři na „sešití" veškerých statických trhlin použili na pět kilometrů speciální výztuže a ocelových lan. „Profilace fasády je udělaná podle dochovaných sejmutých vzorků a starých historických fotografií z období první republiky," připomněla Bezdomniková s tím, že tak zněly požadavky památkářů. „Mnohdy to s nimi nebylo jednoduché, ale budova si to bezesporu zaslouží," naznačil starosta.

Architektonickou hodnotu domu ze 16. století ocenil i bývalý učitel dějepisu a filosofie a současný vyškovský zastupitel Arnošt Drmola. „Vždycky jsem byl pro opravu. Jsem rád, že se tehdy na zastupitelstvu přehlasovali technokraté, kteří se domnívali, že v místě je potřeba postavit další parkoviště," řekl Drmola, který stejně jako někteří další zastupitelé z opozičních řad upozornil, že jejich tehdejší koaliční kolegové doplatili na vyčkávací taktiku. „Odkup byl tehdy možný za nesrovnatelně nižší sumu, než těch patnáct a půl milionu, za kterou město odkoupilo chátrající budovu v roce 2008," dodal zastupitel.

Administrativní část objektu bude veřejnosti přístupná z prostoru radničního nádvoří. Původní vjezd do budovy, který představovala vrata s kamenným portálem, zůstal prostřednictvím jejich imitace zachovaný, v místě však vznikla zasedací místnost s původními klenbami. „Za zmínku stojí i třeba speciální sanační systémy a šetrnější hydroizolace. Na první pohled jsou zřejmé i štukatérské práce," vysvětlil Pavel Láníček, hlavní stavbyvedoucí vyškovské společnosti Staeg, která byla generálním dodavatelem stavby.

Šetří místo

V Greplově domě úředníkům poslouží i například několik plně automatizovaných rotačních kartoték. „Jedna váží bez papíru okolo šesti tun. Kartotéky spoří obrovským způsobem místo. Úředník si pod nějakým číslem nebo jménem zadá to, co hledá a systém dokument bez potíží najde," poznamenal Láníček.

Samotná rekonstrukce objektu přišla na 109 milionů korun. „Jsem rád, že jsme Greplův dům zrekonstruovali na kanceláře, logicky jsme tak objekt městského úřadu uzavřeli. Nedovedu si moc dobře představit, že bychom v budově provozovali komerční prostory," zmínil starosta.

V přízemí domu přesto komerční prostor bude, s čímž se ale od začátku prací počítalo. „Půjde o nekuřáckou kavárnu a občerstvení, vchod bude samostatný z Husovy ulice. Otevřená bude zřejmě od listopadu," uvedla mluvčí města.

Oprava za desítky milionů korun má mezi lidmi z okresního města své příznivce i odpůrce. „Byla bych spíš pro bytové jednotky. Hodně lidí ve Vyškově nemá pořádné bydlení a určitě by to uvítali. Myslím, že možnost bydlení by byla pro Vyškovany zajímavější, než kanceláře úředníků," poznamenala Jitka Juračková z Vyškova.

O TOM, CO NA ZREKONSTRUOVANÝ GREPLŮV DŮM ŘÍKAJÍ VYŠKOVANÉ, SE DOČTETE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ VYŠKOVSKÉHO DENÍKU ROVNOST.