Celou noc hlídali rybáři Zámecký rybník v Habrovanech, aby jim z odpuštěné plochy někdo nevysbíral ryby. Časně ráno natáhli nad vodou síť lan. Po nich pak přitahovali loďky jako u přívozu. Tuto neobvyklou techniku museli použít proto, že rybník je po létech plný bahna.

Šlo o mimořádný výlov. „Bývala to místní voda, kam se vysazují nejlepší ryby, které nakoupíme a vychováme ke sportovnímu rybolovu. Jenže někdo utrhnul šroubení u stavidla a rybník se nedal vypustit. Nyní patří obci. Ta chce obnovit nejenom rybník, ale i celý park. A proto jsme ho teď vypustili,“ řekl hospodář místní organizace Moravského rybářského svazu ve Vyškově Jiří Černý.

Ten vzpomínal, že když naposledy před pětadvaceti lety rybník vylovoval, byla tam už tehdy metrová vrstva řídkého bahna. Teď to bylo mnohem horší. „Rybník má plochu necelého půl hektaru. Z objemu pěti tisíc kubíků jsou téměř polovina kaly a usazeniny,“ potvrdil místostarosta Habrovan Jan Krček.

Kvůli blátu nemohly loďky plout, proto museli rybáři napnout síly a přitahovat je na lanech. „Byl to jeden z nejtěžších výlovů, který naše rybolovná četa prodělala. Už třicet centimetrů od břehu byla hloubka bahna minimálně sedmdesát centimetrů,“ dodal Černý.

Úlovky ale za tu námahu stály. Nejenže byly extrémně velké, ale některé i dost neobvyklé. Jako například tolstolobici, kteří už jsou k vidění jenom zřídka. „Vylovili jsme zhruba třicet tolstolobiků o průměrné váze dvacet kilo.

Kdysi se do rybníků vysazovali. Teď už se vysazovat nesmí, protože nejde o původní rybu. Nesměli jsme je pustit zpátky. Proto je dostala rybolovná četa jako odměnu. Ostatní ryby jsme půl na půl přesadili do zbylé místní vody, a to do Švábenic a do Ježkovic,“ doplnil Černý. Ve kterém z nich skončil stodvaceticentimetrový sumec, ale neprozradil. Dostalo se tam také několik desítek zhruba dvouapůlkilových kaprů, dvě desítky i tříkilových štik, candáti, pět metráků karasů, plotic a dalších bílých ryb.

Obec má teď v plánu nechat vybagrovat usazeniny. Rozbor ukázal, že neobsahují žádné nebezpečné látky, proto je nechá vyvézt po dohodě se zemědělci někam na pole, kde poslouží jako hnojivo. Přes zimu zůstane vypuštěný. Na jaře pak vesnice začne s rekonstrukcí. „Dostali jsme grant na revitalizaci rybníka a opravu výpustí. Zvelebíme také zámecký park. Vysadíme třiatřicet nových stromů, tisíce keřů, vysejeme trávníky. Park bude klidovou zónou pro obyvatele s lavičkami a altány,“ plánuje místostarosta Krček.

Zámecká zahrada v Habrovanech vznikla v devatenáctém století. Po druhé světové válce se stala státním majetkem a od té doby chátrala. Habrovanský zámeček nyní slouží jako Ústav tělesně postižených. V zahradě roste řada mimořádných dřevin jako třeba jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý či jerlín japonský.