V Habrovanech teď mají strach, co bude dál s tamním zámkem. Ten dává práci řadě místních a je domovem lidí s nejrůznějším tělesním postižením. Kraj chce ale stávajícím klientům vybudovat náhradní bydlení. Někteří z nich jsou v ústavu i desítky let a podle habrovanského starosty Radoslava Dvořáčka a řady obyvatel obce se ke stěhování nikdo dvakrát nehrne.

„V ústavu žijí občané Habrovan, kteří mají v obci normálně trvalé bydliště. Nedovedu si představit, že by se ti, kteří v ústavu žijí desítky let, někam stěhovali. A to jenom proto, že někdo někde získal evropské peníze,“ nastínil situaci Dvořáček.

Podle něj se obcí linou nejasné zprávy o dalším fungování zařízení a on sám dlouhou dobu nic nevěděl. „Nejvíc mě mrzí, že lidé z obce se o plánu dozvěděli dřív než já. Navíc se ke mně dostalo, že ústav přijde úplně zrušit,“ pokračoval starosta.

Podle zástupců kraje se ale nejedná o žádnou náhlou akci. „Podotýkám, že projekt jsme nastartovali se souhlasem ředitele zařízení a Jihomoravského kraje už v minulém volebním období zastupitelstva,“ prozradil člen Rady Jihomoravského kraje pověřený řízením sociální oblasti Jiří Altman.

Ze zámku do samostatného bytu

Ten doplnil, že pokud se podaří projekt dovést do úspěšného konce, mohou uživatelé služeb, kteří si to přejí a jsou schopni, byť s výpomocí, získat možnost žít samostatně. „A to v rodinných domcích nebo bytech. Náklady spojené s vytvořením takového bydlení by šly z prostředků projektu,“ vysvětlil Altman. Prostředky na něj půjdou ze strukturálních fondů Evropské unie.

Ředitel zámku Marcel Funderák vítá, že jeho klienti dostanou šanci. „Úroveň péče nijak neklesne. Klienti bez ní nezůstanou. Ale budou mít víc soukromí, budou si sami rozhodovat o svém životě,“ vysvětlil Funderák.

Zámek je s Habrovany spjat a místní jsou rádi, že je takto využívaný. „To není škoda, to je doslova hrůza. Do zámku se investovala spousta peněz. Od zaměstnanců vím, jak moc jsou všichni znechucení. Budova je výborně vybavená, je v ní výtah. Péče je tam stoprocentní, to nějaké náhradní bydlení nemůže vynahradit,“ byl přesvědčený třeba Milan Chládek z Habrovan.

Funderák ale prozradil, že žádné propouštění neplánuje. „Nikdo o práci nepřijde. Svým zaměstnancům jen nemůžu slíbit, že budou zastávat úplně stejnou funkci. Věci jdou nějakým směrem a my se jim musíme přizpůsobovat,“ doplnil Funderák.

Starosta obce přiznal, že s ředitelem zámku nekomunikuje. „Jsou tam zaměstnaní lidé z obce. Řada z nich se ho bojí, dokonce byl v ústavu ombudsman, který řešil, jak se ředitel ke svým klientům chová. Měli by za klienty vyjíždět do jejich nových domovů, ale to si moc nedovedu představit,“ uvedl Dvořáček.

Připomenul i výtěžnost z daní. „Vesnice samozřejmě musí mít stálé příjmy, a pokud se odstěhuje šedesát lidí, tak to obec pozná,“ uzavřel starosta. Další osud zámku je zatím nejistý. „To je zatím předčasné řešit. Žádná rozhodnutí v tomto směru neexistují, nejprve je třeba důkladně připravit a zahájit projekt samotný. Jednou z možností je, že v zámku umístíme pobytové zařízení s jiným druhem sociální služby,“ prozradil jeden ze záměrů Altman.

Ředitel Habrovanského zámku Marcel Funderák chce svým klientům poskytnout lepší podmínky. Proto říká:

Tohle je jenom hra na život

Habrovanský zámek poskytuje služby klientům se zdravotním postižením. Jeho ředitel Marcel Funderák je odhodlaný dotáhnout do konce projekt, který jeho klientům nabídne možnost svobodnějšího života. Podle jeho slov ale bez péče nezůstanou.

Můžete uvést na pravou míru, jaké jsou plány s klienty zařízení?
Jsou to věci zcela konkrétní a jsou v souladu se zákonem o sociálních službách. Ty mají mimo jiné být co nejkratší a mají směřovat k odstranění závislosti na poskytovateli. Klientům samozřejmě vytváříme určitá omezení. Věci, které jsou pro zdravého člověka samozřejmostí, třeba si zajít něco vyřídit na úřad, jsou vozíčkáři vzdálené. Do Habrovan nezajíždí nízkopodlažní autobus a on se například do Vyškova nemá jak dostat. V Habrovanech je jen jeden obchůdek, jedna hospůdka nebo pošta s omezenou otevírací dobou. Tudíž se kraj rozhodl zapojit náš ústav v souladu s trendy, které jsou obecně zastoupené v západní Evropě, do projektu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten se jmenuje Transformace pobytových zařízení sociálních služeb.

Co je jeho podstatou?
Tento program má přeměnit velká pobytová zařízení na menší typy, kde se klienti víc přiblíží běžnému způsobu života. Jednalo by se o malé komunity, kde už třeba neplatí hygienické předpisy pro hromadné stravování. My připravíme klientům snídani, všechny musíme vzbudit a jídlo těch, kteří nepřijdou, musíme vyhodit. Nemáme kam uhnout. Zatímco někdo jiný si může snídani kdykoliv sníst, oni takovou volnost a svobodu nemají. Naši pracovníci ji nahrazují přemírou péče. Jenže ta zbavuje klienty sociálních dovedností. Proto je žádoucí, aby žili v menších komunitách. Právě proto, že jsou to lidé tělesně postižení, snažíme se tento projekt směřovat do větších měst. Naše pracovní linie je na ose Vyškov, Rousínov a Brno, kde budeme kupovat a stavět rodinné domy nebo byty.

V Evropě je běžné, že postižení žijí v bytech, kde jim pomáhají právě sociální pracovníci…
Cílem je, že klienti půjdou do lepšího, postavíme jim bydlení na míru. V Habrovanském zámku jsme se museli přizpůsobit staré historické budově, kterou nejsme schopni ani zateplit. Navíc je její provoz nesmírně drahý. Úroveň poskytované péče nemůže jakkoliv klesnout. To nám neumožňuje ani zákon, ani naše morální závazky vůči klientům. Péči samozřejmě budeme nabízet dle potřeby. Někde třeba čtyřiadvaceti­hodinovou, jinde kratší.

Jak to bude vypadat v praxi?
Organizaci zůstane jméno Habrovanský zámek. Zde budeme mít základnu. Pečovatelka bude mít v každém takovém domečku svůj pokoj. Klienti, kteří potřebují, bez péče nezůstanou. Ale budou mít víc soukromí, budou si sami rozhodovat o svém životě. Za svůj handicap v drtivé většině nemohou. My jim chceme poskytnout lepší život, ale naše úsilí naráží na jednu mez. A to jsou zdi Habrovanského zámku. Ty nikdo nepřekoná. Vyměníme tak jednu službu za druhou. Lidé se tak mohou přiblížit k tomu, co je život. Protože tohle je jen hra na život.

Takže jste zastáncem toho, že by handicapovaní neměli žít jenom v ústavech?
Tento trend může být do pěti let v novele zákona a třeba do pětadvaceti let nemusí být v České republice žádný ústav pro tělesně postižené. I jinde v Evropě žijí lidé s nějakým postižením. Ale mezi zdravými. Mají co nabídnout svému okolí. Jsem přesvědčen, že je to krok správných směrem. Moji klienti jsou fantastičtí lidé, mají šikovné ruce. V ústavu jsou špičkoví sportovci, šachisté.

Co bude s lidmi, kteří se stěhovat nebudou chtít? Třeba lidé trvale upoutaní na lůžko…
Jsme připraveni jim po dohodě zabezpečit i nadále ústavní péči. Jen to nebude v Habrovanech. Ta doba uskutečnění projektu je ale dostatečně dlouhá na to, abychom si o tom s některými jedinci promluvili. Každý klient je jiný. Je to mnohdy o psychice starého stromu, který neradno přesazovat. S tím budeme muset za pomoci psychologů nebo terapeutů pracovat. Určitě ale klienty nevytrhneme ze stávajících domovů.

Zůstanou některé části zámku Ústavu?
Zůstane tu logistické jádro. Tedy správní budova a Rychta, středisko denních aktivit. Chceme i nadále zajistit lidem náplň dne. Jen je nepřevezeme po budově, ale autem.

S takovou změnou přichází i strach o zaměstnání…
V práci našich zaměstnanců se změní pouze to, že nebudou pracovat přímo v Habrovanech. Ale třeba v Rousínově nebo Vyškově. V minulém týdnu jsem zaměstnancům garantoval, že nikdo nepřijde o práci. Ale nemůžu jim slíbit, že budou zastávat úplně stejnou funkci. Věci jdou určitým směrem a my se jim musíme přizpůsobovat. Projekt počítá i se získáním nových dovedností, část peněz půjde i do rekvalifikace zaměstnanců.

Přesto určitě nějaké negativní reakce slýcháte. Proč třeba nekomunikujete s vedením obce?
Negativní reakce jsou způsobené neznalostí. Kdyby za mnou starosta obce normálně přišel, tak mu na rovinu odpovím. Nikomu se ubližovat nebude. Ba naopak. Dva roky jsou nachystané peníze z Evropské unie. Využijí se přesně na tento projekt. Půjde zhruba o osmdesát milionů korun.

Jsou nějaké zprávy, co bude dál se zámkem?
To budu vědět koncem dubna. Vše je v rukou zřizovatele, tedy Jihomoravského kraje. Možné jsou tři varianty. Vybudování jiného typu služby, může tu být třeba domov pro důchodce. Dalším plánem je školící středisko Jihomoravského kraje. Počítat můžeme i s odprodejem do soukromého sektoru.