Jarní náladu neodbytně vyvolává zelenající se tráva vyškovských Smetanových sadů ve spojení se slunečným počasím sobotního rána. Do zimní reality se lidé vrací až průchodem dveřmi zimního stadionu. Kromě toho, že je uvnitř o něco chladněji, vzduch naplňuje typický šum, který provází klouzání bruslí po ledě.
Právě začíná Bruslařská škola, a zaplněná střídačka dává jasně najevo, že těch, kteří si chtějí alespoň chvíli užít zimy, je poměrně dost. „Venku se teď bruslit nedá, proto jsme přišli sem. Sám zatím aktivně působím ve vyškovské Hobbyextralize, a proto ke sportu vedu i děti. Právě sobotní škola je teď vlastně jediná příležitost, kde si můžou zahrát hokej s podobně starými soupeři," svěřuje se Vyškovan René Jazejček.
To už však na led vstupují trenéři a dávají jasné pokyny. „Ti, kteří zatím neumí bruslit bez opory, zůstanou ve středním pásmu a můžou si půjčit židli jako oporu. Ostatní kluci půjdou napravo a pro děvčata je vyhrazená levá část hrací plochy. Připomínám, že všechny děti musejí mít kvůli bezpečnosti helmu a tlusté rukavice, které brusle neproříznou," organizuje rázně vedoucí bruslařské školy Ondřej Dufek.
Nejde totiž o žádné veřejné bruslení, ale řízenou přípravu. „Školu pořádá Bruslařský klub Vyškov ve spolupráci s městem, které platí nájem haly. V poslední době jsme ji pojali tak, že se opravdu intenzivně věnujeme přípravě a rozšiřování dovedností. Ti, kterým se sport na bruslích zalíbí, se potom můžou přihlásit do oddílu krasobruslení nebo hokeje. Obvykle chodí přes čtyřicet dětí, takže se zdá, že se lidem škola líbí a přínos je i pro sportovní klub. Minulý týden se přihlásilo osm zájemců, takže akce plní očekávání i z naší strany," vysvětluje Dufek.
Do oddílů ale přijímají všechny uchazeče bez rozdílu. Podle Dufka je potřeba začít v co nejútlejším věku, zhruba v šesti až sedmi letech. I přesto, že je u tak malých dětí prý ještě těžké určit, jestli mají pro bruslení talent. „Sportovec se musí učit celý život, a pokud ještě někdo neumí v šesti letech obstojně bruslit, rozhodně to nemusí znamenat, že z něj jednou nebude hokejista. Pokud do klubu vstoupí, čeká ho trénink třikrát týdně, takže se ještě vypracuje," poznamenává vedoucí.
S ním souhlasí i jednoznačně nejmladší trenérka na ledové ploše, třináctiletá Nela Úlehlová z Vyškova. „Krasobruslení se věnuji pět let. Teď je to poprvé, kdy jsem přišla s tím, že budu děti něco učit. Určitě u nich ale nepoznám, jestli budou dobré nebo ne," přikyvuje Úlehlová, jejíž ladný pohyb na ledě dává tušit, že při tréninku rozhodně neotálí.
Náplň cvičení má připravenou předem. „Budeme trénovat různé slalomy, vlnky a kličky. Jsou to spíš jednodušší disciplíny, protože spousta malých sportovců s bruslením teprve začíná," nastiňuje trenérka, která se bude věnovat děvčatům.
To, že hokej ale není jen pro kluky, naznačuje další příchozí, jehož rodina chodí bruslit pravidelně. „Můj syn hraje hokej za mladší žáky. Dnes má zápas, takže jsem tu jen s dcerou. Ta se věnuje mažoretkám a atletice, do hokeje ji rozhodně nenutím. Je to pro ni především zábava a příležitost něco se naučit," usmívá se Vyškovan Luboš Stloukal při pohledu na dceru, která v dresu a s hokejkou v ruce trénuje v pravé polovině haly.
Jiní ale do Vyškova jezdí už s myšlenkou na budoucí závodní sport. Třeba Andrea Mouchová z Rostěnic. Do Bruslařské školy přijela se svým synem potřetí. „Nikdy předtím na bruslích nestál. Teď však máme potřebnou výbavu, takže mu nic nebrání ukázat, co v něm je. Pokud bude trenér souhlasit, uvítám, když bude hokej hrát závodně," naznačuje Mouchová.
Mezitím se děti rozdělily a trénink začal. Ačkoli nejrůznější honičky, sprinty a další hry provází bezpočet pádů, malým bruslařům nemizí úsměv z tváří. Týká se to dokonce i těch, kteří dnes dělají na bruslích teprve první krůčky a opírají se proto o židli jako o improvizované chodítko.
Někdy si ale bruslení přišli osvěžit i sami rodiče. „Na bruslích jsem stál naposledy tak před třiceti lety, takže už jsem to úplně zapomněl. Teď mám příležitost si s dětmi tuto dovednost oživit. Uvidíme proto, kdo z nás se bude učit rychleji," směje se Petr Fárnik.