Ucpané okapní rýny, pokálené památky, zem bělající se holubími trusem. V nekonečném boji města Vyškova s holuby ptáci stále vedou.

„Místa, kde se ve Vyškově vyskytují, se mění. Snažíme se lokality posuzovat jednotlivě. Používáme například hrotový systém, který má zabránit dosedání ptáků na určené místo. Pomáhá také, když se budovy zabezpečí, aby tam holubi nemohli zahnízdit,“ uvedla mluvčí radnice Dana Bednářová.

Ta je ovšem přesvědčená, že holubí populace se ve Vyškově v současné době drží v poměrně dobrých mezích. „Nijak výrazně přemnožení nejsou,” tvrdí mluvčí. Jiný názor ale mohou mít lidé, kteří musejí kličkovat ulicemi, aby nešlápli do něčeho mazlavého.

Například projít Radnickou ulicí ve Vyškově, to je poměrně nepříjemná záležitost. Všude po zemi se válejí holubí výkaly. Přejít ulici a uchovat si čisté podrážky je takřka nemožné. „Je to tam dost otřesné. Jednou mě tam do konce jeden holub pokálel, bylo to opravdu nechutné. Město by s tím mělo konečně něco dělat,“ svěřila se třeba Vyškovanka Zuzana Pytelová.

Radnice se pokoušela obtížným ptákům znepříjemnit život. „Nechali jsme tam umístit bodliny, které měly holubům zabránit, aby si sedali na oblouky a uličku znečišťovali. Ale provedení nebylo úplně ideální,“ připustila mluvčí radnice. Ptáci ale řádí dál. Z bodlin si nic nedělají a znečišťují historické centrum města. „U firmy jsme zařízení reklamovali. Ta tedy nedávno bodliny nainstalovala hustěji. Nyní sledujeme, zda bude tato úprava dostatečná,“ doplnila mluvčí. Zároveň ovšem připustila, že město bude muset přistoupit ještě k dalšímu řešení. „Nyní zvažujeme možné varianty. Uvažujeme například o přidělání sítí,“ naznačila Bednářová.

Mezi oblíbené lokality holubů ve Vyškově stále patří budova správy sociálního zabezpečení, areál firmy Zemědělské zásobování a nákup Na Hraničkách, sídliště Osvobození a zámek.

Na holuby vyzrál ale Besední dům. Ještě nedávno při dešti z rýn ucpaných trusem kapala nechutná hmota na návštěvníky kulturních představení. Byla to ostuda. Proto městské kulturní středisko sáhlo pro větší, asi stotisícovou investici, která ale stála za to. „Při opravě fasády jsme nechali na všech římsách a obloucích instalovat elektrické odpuzovače. Proudí jimi minimální elektrický proud, který zvířeti neublíží. Holub si ale ránu zapamatuje a nevrací se tam. Tím pádem si musí najít jiné místo k posedávání,“ uvedl ředitel městského kulturního střediska Jiří Čepán.

Holubům v Šoupalově ulici ale stačí poodlétnout jen o metr dál. Usedají na střechu banky a její správce musí každé ráno výkaly zametat. Lidé, kteří procházejí podchodem od gymnázia kolem banky do centra si tak musejí stále dávat pozor, aby se nedrželi příliš blízko zdi. Mohli by totiž od holubů dostat „přímý zásah“.

Holubi jsou velice přizpůsobiví. Vymýtit je z centra města je nesnadné. Nepomáhá ani cílená likvidace, která navíc mnoha lidem vadí. Škody, které přemnožení působí svým pohybem či trusem na památkách a budovách, jsou velmi plíživé, postupné. Ale zcela zjevné. Škody působí nejen svými drápky a vyklováváním, ale i velice agresivním trusem.