Potvrzuje to například Vyškovan Jan Rozehnal. „Už se do lesa těším. Většinou vyrazím až po tom, co se doslechnu od známých, že něco našli. Letos to ale podle všech byla bída. Není se čemu divit, v tom suchu houby ani vyrůst nemohly," myslí si vyškovský houbař. Deštivé počasí si pochvaluje, přišlo podle něj právě včas. „Tady stejně většinou začnou houby růst až na podzim, rozhodně alespoň na místech, kam chodím já. Což je v okolí Vyškova a hlavně poblíž vojenského prostoru," řekl Rozehnal.

Houbařem je spíš opatrným. „Sbírám jen takové ty základní houby, nejsem mykolog. Dokážu si ale představit, že houbaři, kteří se opravdu vyznají a vědí třeba, které holubinky jsou jedlé, mají opravdové žně," řekl Vyškovan. Dodal, že právě holubinek nachází nejvíc. „Přesto sbírám kozáky, křemenáče a pravé hřiby, jenom vzácně nacházím lišky a bedly," vyjmenoval Rozehnal.

Právě holubinky jsou ale podle mykologa Václava Koplíka neprávem opomíjené. „Houbaři k nim mají nějakou podezřelou averzi. Ve skutečnosti žádná z holubinek není smrtelně jedovatá. Několik jich chutná hořce a trpce nebo způsobí průjem, ale většina je jich bez problémů jedlá," vysvětlil mykolog.

Dodal, že houbaři často křivdí i jiným druhům. „Platí to třeba pro ryzce, z těch je nejedlý jen jeden druh, který spolehlivě poznáme podle toho, že má bílou šťávu. Pokud má ryzec mléko červené nebo oranžové, můžeme ho klidně sbírat," poučil Koplík.

Právě ryzce podle něj začínají růst. „Deště z posledních dnů přišly včas na to, aby mohly vyrašit pozdně letní houby jako suchohřiby, klouzky nebo právě ryzce. Je ale potřeba jim dát čas na to, aby vyrostly to, že zaprší a druhý den budou v lese houby, je prostě mýtus," prohlásil mykolog. Celý proces je složitější a jen vlhko k růstu hub nestačí. „Je potřeba, aby důkladně zapršelo minimálně dvakrát. Nejprve se musí ve vlhku zasít podhoubí a potom musí déšť zalít plodnice. Než houby po dešti vyrostou, může trvat tak dva týdny," popsal Koplík. Dodal, že díky tomu v nadcházejících týdnech očekává pro houbaře pravé žně.

„Konečně. Máme totiž les kousek za domem, takže pro hříbky nemusíme chodit daleko. Letos jich ale zatím moc nebylo, a když, tak jen na začátku léta," popsala obyvatelka Vyškova Hana Vlčková. Stejně jako další houbaři tak byla létem zklamaná. „Hub bylo opravdu jen pár. Na druhou stranu to ale většinou byly pravé hřiby a z těch se dá udělat skvělá smaženice nebo guláš," řekla houbařka.

Nejvíc hub nachází na severu Vyškovska. „Nejlepší zkušenosti mám s lesy kolem Zelené Hory, Pustiměře a Podivic. Sbírat se dá i ve vojenském prostoru, nikdy jsem neměla problém získat propustku," podělila se o svá oblíbená místa Vlčková. Doporučuje hledat houby i kolem cest. „Zní to hloupě, ale právě tam se často nikdo nedívá. Lidé totiž čekají, že místa tak na ráně už budou vybraná. Ale je to naopak," dodala Vlčková.

MICHAL CHMELA