Jsou malinké a nenápadné, ale mají velký a nebezpečný účinek na lidskou psychiku. Na jižní Moravě teď denně pročesávají lesy houbaři sbírající halucinogenní lysohlávky, které jim mají přinést nevšední zážitky. Sezóna této houby totiž vrcholí.

„Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Například okolo Brna se dají najít téměř všude. Právě teď je jich nejvíce především na sever od města. Přesné lokality ale uvádět raději nebudu,“ vzkázal mykolog Daniel Dvořák z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.

Lysohlávka je nenápadná hnědá houba, která má podobné účinky jako droga LSD. „Ovlivňuje prostorové a časové vnímání, způsobuje halucinace, rozostřuje barvy. Lidé po požití například uvěří, že mohou létat,“ popisuje účinky houby terénní pracovník ze sdružení Podané ruce Jiří Valnoha.

Mezi lidmi, kteří chtějí takto experimentovat, je oblíbená pro svou dostupnost. Podle odborníků je zejména na Brněnsku velmi rozšířená. Drogově závislí ji často berou jako zpestření, která nic nestojí.

Valnoha ale varuje před riziky, které houba přináší. „Lysohlávka je nebezpečná. Její uživatelé totiž nemají šanci odhadnout množství halucinogenní látky v houbě. Při vysoké dávce už nejde o zajímavé halucinace, ale o deformaci vnímání. Pokud uživateli houba nesedne, přijde paranoidní stav, ze kterého se člověk dostává jen těžce,“ varuje před houbami Valnoha.

Kromě psychických účinků škodí houba také játrům. Při častém užívání může přivodit i cirhózu. „Vím o tom, a tak lysohlávky užívám jen výjimečně. A snažím se na houby nepít alkohol, abych játra a ledviny ještě více nezatěžoval. Taky si snažím hlídat množství,“ řekl jeden z uživatelů, který si nepřál uvést své jméno.

Množství látky psylocybinu se totiž v lysohlávce liší podle půdy, kde houba roste. Pokud má dobré místo, na člověka působí už tři houby.

Halucinogenní účinky přitom nemají jen lysohlávky. „Jsou to i vláknice, štítovka nebo kropenatci. Lidé ale tyto houby nechávají v lese, obsahují totiž i toxiny. Navíc jsou mnohem vzácnější,“ dodal mykolog Dvořák.