V nynějším období je podle něj situace hůře pozorovatelná než na jaře. „Na jaře bylo osení deset centimetrů nad zemí. Nyní, když je metr vysoká pšenice, oni si uhryznou pár klásků a dole je sežerou, tak to není opticky vidět. Viditelné je to až po sklizni," zmínil Chaloupka. Sklizenou měli minulý týden řepku, ozimý ječmen a asi šedesát procent pšenice.

Populace hrabošů polních se podle zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v červenci v České republice oproti červnu téměř ztrojnásobila. „V Jihomoravském a Zlínském kraji se hodnoty populací zvýšily na úroveň 3,8násobku prahu škodlivosti," vyčíslila mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Extrémní počty aktivních nor byly zjištěny podle zástupců ústavu především v krmných plodinách. „Nejvyšší hodnoty populací hrabošů zjistili odborníci v Olomouckém kraji, kde průměrný počet aktivních nor dosáhl počtu 2133 na hektar, v Jihomoravském a Zlínském kraji se hodnoty pohybovaly mezi sedmi sty a osmi sty aktivními norami na hektar," zmínila Kršková.

Podle Chaloupky budou hraboši značně ohrožené porosty, které zemědělci sází na podzim jako řepka, ozimný ječmen a pšenice, což jsou pro zemědělce nejdůležitější plodiny. „Osev je od půli srpna do konce října. Sklízení obilí je na programu až v červenci. Do té doby mají hraboši dostatek prostoru, aby porosty zdevastovali," komentoval Chaloupka. Ještě je podle něj otázka, co s nimi udělá počasí. To ještě může jejich aktivitu utlumit.

Výjimka na pesticidy

Na jaře měli zemědělci výjimku pro využití zvýšené dávky pesticidů do nor. Ta už neplatí. „Mohli jsme dávat deset kilo stutoxu na hektar, nyní jsou možná dvě kila na hektar. Musí se to dělat rukama, to je neřešitelné," míní Chaloupka.

Ke snížení počtu přemnožených hrabošů chtělo na jaře pomoci také ministerstvo životního prostředí. Vyčlenilo čtyřicet milionů korun. „Chceme chránit řadu druhů ptáků jako poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek, ale i zajíce, lišky, srnce nebo dokonce i domácí mazlíčky jako kočky a psy," zmínil tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík.

Možností v boji s hraboši je podle Chaloupky využití agrotechniky. Konkrétně podmýtání, podrývání, hluboké obracení půdy. „Ale vzhledem k tomu, že máme obrovské zpoždění ve sklizni. Opakované orání, podrývání a agrotechnické zásahy už nejsou vzhledem k času možné," podotkl zemědělec.

Letošní úroda obilí se na Hodonínsku liší plodina od plodiny. „U řepky bude řádově o patnáct až dvacet procent horší než loni. U ječmenu bude zase lepší zhruba o pět deset procent. Pšenice bude dost, ale nebude kvalitní," zhodnotil Chaloupka. Takzvané potravinářské pšenice bude minimum.