Litenčická pahorkatina není zrovna členitá, přesto její nejvyšší vrchol Hradisko v nadmořské výšce 518 metrů vzdálený asi dva kilometry od obce Chvalkovice u Bučovic nabízí neuvěřitelný výhled do dalekého okolí. Díky své výhodné poloze lidi už od pradávna přitahoval. Svědčí o tom řada důkazů, přesto si mnohá tajemství dodnes uchovává. Nejlepší přístup je ze Stanoviska na cestě od Orlovic na Hvězdlice.

„Lesy jsou hodně rozsáhlé, ale na malém území u místa zvaného Oupaly se soustředí hned několik velice zajímavých lokalit. Asi nejpozoruhodnější je Hradisko. Nejspíš tam bylo už keltské opidum, ale oficiální archeologické výzkumy se tu zatím nekonaly,“ řekl revírník pavlovického polesí Jiří Dobeš, který lesy táhnoucí se mezi Orlovicemi, Švábenicemi, Hvězdlicemi a Pavlovicemi a hluboko zasahují na Kroměřížsko, zná jako své boty.

Jeho slova potvrzuje i kronikář Chvalkovic Miloš Štukavec. „Na jižním svahu Hradiska byla celá řada míst, kterým se říkalo Lochy. Měly pravidelný tvar o průměru čtyři metry. V jinak velmi kamenité půdě nebyl jediný kamínek, ale černá zemina. Nepochybujeme o tom, že šlo o příbytky pralidí. Když tam nějaký nadšenec zakutal, našel popelnice, ohniště a mnohé další archeologické nálezy,“ dodal Štukavec, který sám má doma kamennou sekerku.

Vrcholek měl důležitý význam i v pozdější historii. „Díval jsem se do starých map a v roce 1630 na nich bylo zaznamenáno například i vojenské ležení. Bylo to dobře zvolené místo, vždyť z vrcholku je vidět krajinu od Pálavy až po Jeseníky,“ dodal hajný Dobeš.

Později na kopečku stávala dřevěná tvrz. „Nešlo o nic moc honosného. Žil tam hradní pán, který se údajně jmenoval Chválek, podle něhož by se Chvalkovice měly i jmenovat. Protože ale na vrcholku táhlo a pán z toho chytil revma, přemístil se do vesnice, kde postavil rychtu s číslem jedna. To mohlo být tak tři sta let zpátky. Podrobností ale mnoho neznáme,“ popsal historii kronikář.

Ještě minulá generace prý dokázala rozeznat zbytky valů. „Dokonce i já si z dětství pamatuji pravidelný obdélníkový příkop. Dnes se ale stopy zamazávají,“ povzdychnul si Štukavec.

Archeoložka Klára Rybářová z Muzea Vyškovska ve Vyškově potvrdila, že v oblasti jsou významné archeologické nálezy. „Jeden nadšený archeolog objevil na počátku dvacátého století kostrový hrob kultury se zvoncovitými poháry, to je pozdní doba kamenná. Ve čtyřicátých letech dvacátého století se našlo paleolitické sídliště z doby starší kamenné. Obojí je uložené v Moravském zemském muzeu v Brně,“ uvedla Rybářová. Podrobnějších výzkumů se však Hradisko hned tak nedočká. „Kvůli nedostatku peněz se dnes až na pár výjimek dělají pouze záchranné výzkumy při různých stavbách,“ povzdychla si Rybářová.

Někdejší obranný a ochranný význam kopce Hradisko nahradil jiný význam. Dnes je důležitým telekomunikačním a radiokomunikačním uzlem. Na vrcholu je retranslační věž radiokomunikací a její sousedkou je druhá věž mobilního operátora, která svou starší kolegyni počtem antén úspěšně dohání.

Dnes je Hradisko také oblíbeným výletním místem v zimě pro běžkaře a v létě hlavně pro cyklisty, kteří si pochvalují poměrně pohodlnou asfaltovou cestičku. Na vrcholu si pak můžou prohlédnout dvě věže vysílačů. Jednu nevýhodu ale podle turistů místo přece jenom má, a to, že do hospody je to z Hradiska přece jenom daleko.

Jen pár stovek metrů pod Hradiskem je hned několik míst opředených tajemstvím. Kdo dnes ví, co se stalo U Kočára, U Jelínka, na Jezírku nebo od čeho vznikly názvy Mariina kuchyně, Oupaly, Duchnová studánka nebo Šeborsko?