Zvířátka v Zoo naleznete ZDE
Nejstarší zmínky o chovu fjordských koní ve vyškovském zooparku lze dohledat v jeho archivu z roku 1974, kdy byl přivezen první hřebec. Jmenoval se Čaromir, bylo mu kolem dvaceti let, pocházel z Polska a stal se zakladatelem chovu těchto koní v tehdejším Koutku živé přírody ve Vyškově.
Na Čaromirovi jel Jan Libíček
Tento hřebec se proslavil jako kůň preceptora, ztvárněného populárním hercem Janem Libíčkem ve filmové pohádce z roku 1973 Tři oříšky pro Popelku. Asi si vzpomenete na scénu, ve které se preceptor brodí sněhem a vede plavého koně s hustou černo-bílou hřívou a přitom volá: „Urození pánové, a co studium?“ Tento nádherný hřebec z pohádky je právě náš Čaromir.
V archivu z roku 1983 se píše, že Čaromir s huculskými kobylkami založil linii vyškovských fjordů. Údajně se stádo ve třetí až čtvrté generaci geneticky stabilizovalo a bylo největší v republice.
close
zoom_in
V dnešní době se křížení fjordů s huculskými koňmi v chovatelských svazech nepřipouští. V sezoně 1984 se stal Čaromir mezi návštěvníky nejpopulárnějším zvířetem zooparku. Zájem o jeho koupi projevili i pracovníci nizozemských cirkusů, bohužel tentýž rok, týden před vánočními svátky, zemřel stářím. Chov fjordských koní ale ve vyškovské zoo pokračoval dál.
Z Podkrušnohorského zooparku v Chomutově k nám byl přivezen roku 1994 plemenný hřebec Mai, který spatřil světlo světa také v Polsku jako Čaromir. V roce 1996 byli přivezeni z Tierparku Berlín další čtyři fjordi, hřebec Joe a tři klisny. Ti se stali ještě s jednou klisnou z vyškovského chovu, Sikou, pokračovateli chovu fjordských koní v zooparku po řadu let.
Do roku 2008 měl vyškovský zoopark dva hřebce, ale tehdy musel Mai ve stáří dvaatřiceti let podstoupit ze zdravotních důvodů euthanasii a na plemenitbu zůstal pouze mladší Joe. V současnosti tedy zoo chová plemenného hřebce Joea a dvě fjordské klisny – Siku a Manju.
Postupně se snaží odchovávat vlastní, ve Vyškově narozené klisničky, které se stanou pokračovatelkami tohoto skvostného plemene. Lze se domnívat, že v žilách mnoha fjordů, žijících v České republice, kteří nejsou z dovozu, koluje krev nějakého předka pocházejícího právě z vyškovské zoo.
Fjorda sedlali už Vikingové
Původní vlastí fjordského koně je Norsko a je i jeho národním symbolem. Původ tohoto koně sahá hluboko do historie.
Archeologické nálezy prokazují jeho existenci již kolem roku 2000 před naším letopočtem. Pravděpodobně ale pochází z Asie, protože se hodně podobá koním Převalským. Fjordling byl kůň Vikingů, kteří ho využívali pro zápasy hřebců. Vzhled tohoto koně je charakteristický divokou plavou barvou, úhořím pruhem táhnoucím se hřívou od kštice, přes hřbet až k ocasu. Mají dlouhou hustou světlou hřívu, která se na krátko zastřihuje dle zvyklostí dávných Vikingů.
Fjord dorůstá do výšky kolem 132 – 142 centimetrů. Tito koně jsou velice otužilí, inteligentní, skromní a dosahují velkých výkonů. V dnešní době se řadí mezi univerzální koně. Jsou všestranní a vhodní do jakéhokoliv jezdeckého sportu. Často se využívají i k rekreačnímu ježdění.
MICHAELA MALCHEROVÁ
