Problémů řeší momentálně víc. Výhodnější dotace totiž podle ní získávají organizace zřizované krajem. Nový zákon se tak může podepsat i na klientech. O některé služby má totiž obavy. A to přesto, že vyškovská radnice Piafě a dalším už peníze odklepla. Ta od ní sice získala víc peněz než loni, lépe se ovšem mít nebude.

Příspěvky totiž snížil kraj. U Piafy jde konkrétně o milion. „Provozujeme čtyři služby. Víme, že dvě do konce roku zaplatit zvládneme. U dalších dvou pak vyjdou peníze zhruba do června. Pak už na ně nebudou. Snažíme se věc řešit s krajem, například loni dokrýval některé služby z evropských peněz. Otázkou je, jestli to vyjde i letos. Navíc se obávám, že se to do června nestihne. Naše služby jsou v ohrožení. A takových je na jihu Moravy spousta. Reálně hrozí kolaps sítě sociálních služeb v kraji," varovala.

O které služby jde, prozradit nechtěla. „Nechci klienty dostat do situace, kdy se začnou obávat o chod služeb v budoucnu. Musíme peníze sehnat i kvůli lidem, kteří jsou v nich zaměstnaní," vysvětlila ředitelka Podrápská.

Problematiku vnímá podobně také vyškovská pobočka Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. „Financování služeb je skutečně problematické. Změna zákona nám komplikuje plnění našeho pověření, které z kraje máme. Krytí sociálních služeb je ale dle zákona vícezdrojové, takže sháníme peníze i jinde. I pro nás je situace velmi obtížná, ale snažíme se ji řešit," zmínila vedoucí poradny Zuzana Skoupilová.

Aktuální dotace nepokryjí registrované služby ani vyškovské Asociaci Paprsek, která podporuje zdravotně postižené. „Přitom jako ostatní neziskovky jsme na ně odkázaní. Například máme-li rozpočet na rok 2016 milion šest set tisíc na dvě registrované služby, potřebujeme od města, kraje a státu zhruba milion, zbytek pokryjeme jinými zdroji. Ale město, kraj a stát nám poskytnou zhruba osm set deset tisíc. Vypadá to, že nikoho nezajímá, kde vezmeme zbytek, ale vím, že se kraj snaží jednat se zástupci sociální sféry o podmínkách na zachování nabízených služeb," řekla předsedkyně Paprsku Jaroslava Bednářová.

Dodala, že například odborné sociální poradenství poskytují ze zákona zdarma. Jenže ona musí zaměstnat dva vysokoškoláky, které je třeba zaplatit. „A peníze chybí. My na rozdíl od mnoha jiných máme půjčovnu, která nám část nákladů pokryje. Slyšela jsem, že má být ještě nějaké dofinancování, vypadá to na květen, červen. Otázkou ale je, v jaké výši se budou sumy pohybovat," doplnila.

Městská vs. krajská

Právě pro jednání s krajem vznikla pracovní skupina tvořená zástupci neziskových organizací. Vyjednává s ním o rovnocenném přístupu k rozdělování peněz, na který odkazuje zákon o veřejné podpoře. „To znamená, že se nemá rozlišovat to, zda je organizace městská, krajská nebo nezisková. A to se nyní neděje," naznačila Podrápská. Nechápe, proč kraj dělá rozdíly, když všichni splnili potřebné certifikace a registrace.

Jihomoravský náměstek Marek Šlapal tvrdí, že úroveň spolufinancování sociálních služeb byla nastavená tak, aby podíl obce a kraje byl stejný jak u nestátních neziskových organizací, tak i příspěvkových organizací kraje. „Položka nestátní neziskové organizace byla oproti loňsku navýšená o zhruba dvanáct milionů. Kraj letos neměl jinou možnost než podpořit ze svého rozpočtu nově také obce, jejich příspěvkové organizace, služby odborného sociálního poradenství a další poskytovatele, což je o sto šestaosmdesát služeb víc než loni," vysvětlil náměstek.

Zachování stávajícího rozsahu poskytování sociálních služeb na jižní Moravě je prý pro kraj prioritou. Potvrdil tak, že jeho vedení počítá s pomocí organizacím. „Plánujeme ji ve dvou kolech dvou dotačních řízení. Půjde o nevyčerpané peníze z rezervy a z ministerstva práce a sociálních věcí," upřesnil Šlapal.