Budovu navíc nikdo nepojistí, nachází se v povodňové zóně. „Přitom když jsme před dvaceti lety dům kupovali, vyptávali jsme se. Lidé říkali, že povodeň nepřišla snad padesát let. Jenže my jsme v posledních letech vyplavení několikrát ročně. Loni jsme plavali 31. července, 31. srpna a pak o svatebním víkendu. To byla katastrofa. Drnůvka se vylila přes sousedy k nám a od nás až k hlavní silnici," vzpomínala Valná.

Útrapy sice neskončí, ale už pár dní se může rodina na velkou vodu alespoň připravit. Radnice totiž nechala spustit nový povodňový varovný systém.

Jednou z částí projektu byla kompletní výměna původně analogového městského rozhlasu. „Po dobu pěti let nebudeme na základě schválení radními za hlášení rozhlasem vybírat poplatek. Kromě výměny rozhlasu jsme nechali zpracovat i digitální povodňový plán Vyškova jako obce s rozšířenou působností," přiblížila mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Co se týká lokálního výstražného systému, nechalo město nainstalovat i dvě srážkoměrné stanice. Jednu, která měří jen ve vegetativním období, u Mateřské školy Rychtářov, druhou pak v areálu dinoparku u hvězdárny. Ta měří celoročně.

Nově má město také hladinová čidla pro měření výšky hladiny na třech potenciálně rizikových místech. „Konkrétně na mostě přes Hanou v Hamiltonech, přes Drnůvku v Nosálovicích a přes Rostěnický potok v Křečkovské ulici. Díky systému budeme mít informace o průběhu stavu hladin a překročení stupňů povodňových aktivit na tocích," přiblížila Bezdomniková.

Na webu města

Odkaz na informace o aktuální situaci na všech pěti místech radnice nabízí Vyškovanům na titulní stránce městského webu. V sekci Nepřehlédněte najdou také digitální povodňový plán města.

Projekt Povodňový varovný systém města Vyškova stál šest milionů korun. Radnice na něj získala dotaci v devadesátipro­centní výši od Státního fondu životního prostředí a ministerstva životního prostředí.

O nutnosti změn je přesvědčený například Jaromír Novotný. Sám se s velkou vodou nepotýká, ale ze zkušeností známých ví, že jde ve Vyškově o docela velký problém. „Všiml jsem si, že město instalovalo rozhlasy. Nevěděl jsem ale k čemu. Je určitě fajn, že lidé zjistí, že se něco děje. Pak můžou zareagovat a škodu minimalizovat," zmínil o přínosu systému Vyškovan.

Také Valnou novinka mile překvapila. „Určitě je to posun kupředu. Pokud budeme vědět, že se blíží povodeň, můžeme se alespoň trochu bránit. Pokud tedy bude manžel doma a ne v práci. Sama to nezvládnu. Na druhou stranu, mnohem víc bych přivítala, kdyby město opravdu zajistilo údržbu potoků. Pak by třeba nemuselo investovat miliony do povodňového systému," podotkla Vyškovanka.

Za hlavní problém totiž pokládá spíš zanesená koryta, která nepřevedou tolik vody, kolik by mohla.

Řešení hledá marně

Zmínila, že právě loni v září volala na povodňovou komisi. „Přijel od nich nějaký pán a sdělil mi, že s tím nic nenadělají. Že potok je ve správě Lesů České republiky. Opravdu mi vadí, když čtu v novinách, co plánuje město opravit, ale peníze na prohrnutí potoka tak, aby byli jeho obyvatelé v bezpečí, nenajde," řekla Valná s tím, že jí ještě poradil, že si pročištění může u státního podniku domluvit sama.

Navrhla tedy umístění protipovodňových valů. „Odvětil, že to můžu udělat sama na vlastní náklady. Kdyby alespoň kontaktovali správce toku. Mělo by to určitě větší význam, kdyby se za věc postavilo město, než když jim zavolá řadový obyvatel města," povzdechla si Valná.

Lesy České republiky o kritické situaci na Drnůvce vědí. Řešení prý připravují. „Necháváme zpracovat komplexní studii odtokových poměrů. Ukáže nám, co je třeba udělat, kde je potok zanesený a navrhne i postup prací, jak ho vyčistit. Přestože bude hotová v příštím roce, na pročištění části Drnůvky se vrhneme ještě letos," slíbila mluvčí Lesů Eva Jouklová.