„Úroda zatím vypadá, že bude normální, i když bychom uvítali víc sluníčka," zmínil předseda bučovických vinařů Aleš Navrátil.

Podle něj extrémní deště na jižní Moravě hroznům způsobují plíseň, ovšem ne jako jediným. „Je to jako s jiným ovocem, pokud moc prší, tak třeba i švestky plesniví přímo na stromě," dodal Navrátil.

Jako hlavní problém vidí plíseň i František Šebesta z Lovčiček. Ten naopak tvrdí, že letošní úroda je nižší, než se původně předpokládalo. „Hrozny se už sbírají, i když cukernatost ještě není tak vysoká, protože jinak by kvůli plísni odešla celá úroda," nastínil Šebesta. K boji proti plísním se dá využívat i postřiků, ty ale kvůli přemíře dešťů mají nižší účinnost.

Hrozny se běžně sklízí od začátku září až do poloviny nebo konce října, záleží na aktuálním počasí. Podle Navrátila je vinobraní spíš společenskou záležitostí, kterou jsou lidé tradičně zvyklí pořádat stejně jako dožínky v určitém období v roce, tedy nezávisle na aktuální úrodě. „Záleží také na jednotlivých vinařích, jaké mají postupy. Když se víno nechá zrát déle, je cukernatější a tedy i kvalitnější," přiblížil Navrátil.

Komplikaci vinařům způsobila i letní sucha. Kvůli nim se zrnka hroznů tolik nenalila, a jsou tedy drobnější. „Následně některé odrůdy, jako třeba Modrý Portugal, začaly praskat a poté je napadla hniloba," popsal Šebesta.

Podle něj jsou nuceni předčasně sklízet vinaři z celé Moravy. Nikdo totiž nechce nechat hrozny shnít, spadnout a vystavit je tak procesu kvašení, které podstatně snižuje kvalitu vína. Toho, že se slabší úroda projeví na ceně, se ale jeho milovníci nemusí obávat. „Vína by muselo být extrémně málo, aby se zvýšila," ujistil bučovický vinař.

Potřeba větší péče

Částečně můžou situaci ovlivnit i levná vína dovezená ze zahraničí. Protože ale klientela moravských vinařů pochází většinou z Moravy, hrozby zahraniční konkurence se většinou nebojí. „Levnějším zahraničním vínům dávají přednost ti, kteří upřednostňují kvantitu před kvalitou," podotkl s úsměvem Navrátil.

Jeho mínění potvrdila i mladá Vyškovanka Tereza Sypková. „Většinou beru stáčená vína z Čejkovic, víno v lahvi kupuji opravdu málokdy," svěřila se Sypková.

Přestože Vyškovsko představuje okrajovou část vinařského kraje, i tam mají výrobci předpoklady vytvářet kvalitní vína. Ti ze Slavkova, Bučovic nebo Bošovic se ale mnohdy na rozdíl od svých ostatních jihomoravských kolegů musí o hrozny více starat, aby tak vynahradili menší množství slunečního záření. Možností je podle Navrátila několik, například přihnojování nebo protrhávání keřů. Trik spočívá v menším zatěžování jednotlivých rostlin.

Větší úsilí se ale vinařům z regionu vyplácí, podle Šebesty jsou místní vína specifická tím, že jsou aromatická a mají takzvanou svěží kyselinku.

TEREZA NOVOTNÁ