Prostřednictvím Vyškovského deníku Rovnosti teď představuje své vize o změně pořádku ve zhruba třítisícovém městečku ve východní části Vyškovska.

Při vaší výšce se dá říct, že z vás budou mít ivanovičtí vandalové a jiní delikventi strach. Kolik měříte? Určitě je to výhodou při takovém zaměstnání.

Myslím, že mám sto dvaadevadesát centimetrů. Rozhodně to budí respekt. Ale vytvořit si ho musím i jinak.

Nejste strážník, který vzešel z výběrového řízení. Ten do města teprve přijde a možná budete dva. Jak jste se do Ivanovic dostal? Výběrového řízení jste se neúčastnil.

Zkoušel jsem to ve Vyškově, protože odtamtud pocházím. Do Ivanovic jsem původně nechtěl, ale po neúspěchu ve Vyškově jsem se zkontaktoval s ivanovických starostou, panem Heretíkem, který mi navrhl, že bych tady mohl být do doby, dokud se strážník, který vzešel z výběrového řízení, nevrátí ze školení.

Do Ivanovic jste přišel před necelými třemi týdny. Už jste prošel všechny ulice? Zjistil jste, jaké problémy město a jeho obyvatele tíží?

Několik let tady platí vyhláška o zákazu pití alkoholu a někteří obyvatelé si z ní nic nedělají a vesele ji porušují. Ulice mám zmapované, s lidmi je to horší. Je potřeba nejdřív získat jejich důvěru, aby se mi začali svěřovat. Pevně věřím, že se to podaří.

Měl jste už nějaký konflikt s těmi, kteří třeba na náměstí popíjejí alkohol?

Nevím, jestli konflikt je to pravé slovo. Jedna skupinka seděla na lavičkách a měli lahve s pivem. Když mě viděli přicházet, položili je na zem. Protože mi na otázku, čí to je, odpověděli, že nevědí, obsah sklenic jsem vylil a odnesl je na služebnu.

Jak reagovali?

Za pár dní na to, když jsem zase šel kolem, jeden z nich stál, v ruce držel nealko pivo a naléval ho do sebe. Provokoval. Ale neporušoval vyhlášku. A teď už se dokonce i stává, že na náměstí nikdo z nich není.

Zatím nemáte zbraň. Všimli si toho?

Samozřejmě. A hned se také ptali, proč. Neměl jsem ani obušek. Zřejmě si představovali, že je budu hned bít a střílet. Vysvětlil jsem jim, že to rozhodně v plánu nemám. Moje strategie je opačná. Chci proniknout do jejich psychiky. Násilí není nutné.