Nechtějí dětem znovu přeměřovat velikost hlavy kvůli plynovým maskám, které stejně nakonec dostaly ze skladu podle toho, která byla zrovna po ruce. Jde jim spíš o základy první pomoci a zvládání krizových situací. „Výuka branné výchovy je podle mě stále velmi potřebná. Když odhlédnu od toho, co se děje ve světě, žáci by měli umět reagovat i v situacích, se kterými se můžou kdykoliv setkat. Ať už jde třeba o požár nebo únik plynu. Právě v branné výchově by se naučily, jak se v těchto mimořádných situacích chovat. Nemuseli bychom žáky nutit běhat v maskách jako v minulosti," je přesvědčený ředitel vyškovské základní a mateřské školy na Letním poli Jiří Sochor.

Od roku 2013 jsou školy povinné zařadit do výuky předmět nazvaný Ochrana člověka za mimořádných okolností. Můžou ho mít jako samostatný, ale to vždy na úkor jiného. „Nejde odebrat třeba hodinu matematiky, to by žákům chybělo. Další variantou tak je rozdělit ho do výuky více předmětů. Například, když ve fyzice probíráme jadernou energii, zařadíme i informace o tom, jak se chovat, kdyby se stala nějaká havárie. Rozhodně to tedy není jako dřív, kdy se předmět učil jednu i dvě hodiny týdně," zmínil Sochor.

Na své zážitky s brannou výchovou si vzpomněl například Karel Špaček z Vyškova. „Pamatuji si hlavně na pochody v pláštěnkách a čištění plynových masek. Většinou nás to bavilo, šlo o zpestření výuky. Myslím, že by ani dnešním dětem neuškodilo, kdyby ji měly povinnou. Nemusela by být tak vyhrocená jako v minulém režimu, ale rozhodně by měly znát, jak třeba poskytnout první pomoc nebo jak reagovat, když se stane nějaká havárie. Jsem přesvědčený, že o tom většina dnešní mládeže nemá ani potuchy," souhlasí Vyškovan s rozšířením výuky předmětu.

Podobný názor má i ředitel rousínovské základní školy Jiří Kyjovský. „Dnešní relativně klidná doba vytváří dojem, že prvky ochrany obyvatel, které zařazujeme do výuky, jsou dostatečné. Stačilo by ale, kdyby vyvstal jakýkoliv mezinárodní problém, a my bychom si nejspíš neporadili," uznal Kyjovský.

4do tolika škol z každého kraje zavítají během jednoho roku vojáci v rámci armádního projektu. Podle Daniely Hölzelové je frekvence maximem, co jsou schopní nabídnout.

Mezeru ve vzdělání žáků se snaží vyplnit armádní projekt Pokos, tedy Příprava obyvatel k obraně státu, který letos zahájil svůj druhý ročník. Letos v únoru přišla řada i na Letní pole. „Školy se nám hlásí samy. Domluvíme se s nimi a přijedeme. Projekt vnímají velmi pozitivně. Už jen proto, že na školách pracují většinou ženy, které se v této problematice příliš neorientují, takže jsou rádi, že jim pomůžeme," přiblížila manažerka pro programy na školách Daniela Hölzelová.

Každá taková zkušenost je pro žáky podle ředitelů významným přínosem. „Vše si lépe zapamatují, když to vidí naživo. Samozřejmě uvítáme, když dorazí i k nám," zmínil Kyjovský. Vojáci děti nejen učí, ale mají pro ně připravené i různé soutěže. Plusem je i fakt, že si spoustu věcí školáci můžou reálně vyzkoušet. „Vysvětlujeme jim zdravovědu nebo chemickou ochranu. Ukazujeme jim i naši techniku," přiblížila Hölzelová.

Právě podobné akce jsou podle Sochora velmi zapotřebí. „Jedna věc je, když dětem něco vysvětluje známý učitel v hodině, druhá pak, když vše vidí v reálu, zvlášť od vojáků, kteří mluví z praxe," vyzdvihl ředitel.