Když starosta Vyškova Petr Hájek při příležitosti výročí vzniku Československa zasadil společně s primátorem spřátelených slovenských Michalovců lípu přátelství před vyškovskou knihovnou, v davu přihlížejících to zašumělo. „Proč ji sázejí tak blízko vzrostlého javoru? Snad neuvažují o jeho likvidaci?“ ptal se například Jiří Wolf, který je prý připravený proti kácení zasáhnout.

Hned po slavnostním aktu začali s obavami zpovídat vedení města. „Nevybíravě se do nás pustili a nedali si nic rozumně vysvětlit,“ povzdychnul si městský architekt Jiří Plášil.

Že by však lípa měla skutečně být budoucí náhradou javoru, nakonec přiznal vyškovský místostarosta Roman Celý. „Na javoru se začíná projevovat stáří. Odchází. Pracovníci městské společnosti Vyškovské služby museli odřezat několik uschlých větví. Objevily se i plány na záchranu stromu například vytvořením rezervoáru vody. Nevím ale, nakolik jsou reálné,“ řekl Celý.

Starosta města Petr Hájek dodal podrobnosti. Na strom se prý dívali odborníci přes zeleň z Vyškovských služeb a pokusí se s ním něco udělat. „Neznamená to, že když se vedle zasadila lipka, že se bude hned příští rok kácet. Pokud se ale nepodaří strom zachránit, bude hned vedle připravený druhý, který už bude vzrostlejší. A nepůjde o čerstvou sazeničku, která ani nestačila zakořenit. Uvidíme, jestli bude javor životaschopný,“ přiblížil starosta.

Podle architekta Plášila se pracovníci Vyškovských služeb pokusili strom už dříve zmladit. Hned nato ale přišla jarní vichřice, která ho výrazně poškodila. „Odborníci shledali, že ještě nějaký čas vydrží. Ale nebude mít dlouhého trvání. Nehovořím však o měsících, nýbrž o letech. Mezitím prostor upravíme tak, aby oba stromy mohly růst vedle sebe. Později bude výhodou mít vzrostlejší strom jako náhradu,“ prohlásil Plášil.

Milovníci přírody se přimlouvají za pokus uchovat strom za každou cenu. „Biologové tvrdí, že řádnou údržbou se dají zachránit i stromy, které jsou zralé na pokácení. Bohužel ve Vyškově je častá představa, že když se odstraní vzrostlý strom a zasadí se místo něho jeden nový, tak že je to plnohodnotná náhrada. Ale to není. Trvá desítky let, než začne plnit svou funkci,“ řekl známý „strážce“ stromů, Vyškovan Petr Novotný, který se podílel na organizaci několika petic proti kácení stromů ve Vyškově.

Přimlouvá se za to i další ochránce přírody. Je si ale vědomý, že javor chřadne. „Jsem pro ochraňovat ze všech sil staré stromy. I když se nahradí mladými, trvá padesát let, než pořádně vyrostou. Bohužel javor u kostela je už hodně uschlý. Podle mého názoru to má spočítané,“ smutní botanik Muzea Vyškovska Jan Buřival.

Zamyslel se také nad otázkou, proč strom hyne. „Původně tam byly dokonce dva javory. Dnes je po jednom z nich u podchodu už jenom pařez,“ dodal Buřival.

Podle starosty je ale viník jasný. Strom je prý starý, má už toho hodně za sebou a hlavně mu život zkracují zplodiny z frekventovaného průtahu. „Také se výrazně změnily podmínky z parkové úpravy do centra města. Na jedné straně je tam sice dlažba, která propouští víc vody než asfalt, ale na druhé straně se třeba v zimě cesty solí,“ doplnil architekt Plášil.

Obyvatelé Vyškova ale boj o javor nevzdají. „Jsem laik, a tak jsem se poradil s odborníkem. Ten mi potvrdil, že javor má zdravý kmen. Stačilo by provést řez suchých větví a měl by zase obrůst. Budu požadovat po radnici její expertízy, které strom posuzovaly,“ dodal Jiří Wolf.

Mnozí Vyškované jsou už na kácení stromů ve městě doslova alergičtí. Největší vlnu odporu letos vyvolalo zničení aleje ovocných stromů v Dědicích. To rozhořčilo i některé zastupitele.


Mělo by město podniknout všechny možné kroky pro záchranu javoru před kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově? Diskutujte