Bohoslužeb se podle něj ale účastní čím dál víc dětí. Jejich počet ovšem není tak velký, aby nahradily starší obyvatele, kteří umírají. „Chybí nám jedna generace. Jde o lidi zhruba ve věku mezi čtyřiceti a pětašedesáti lety. Co se týká počtu věřících navštěvujících mše, ten se za poslední dva roky ve Vyškově i Dědicích snížil přibližně o padesát. Chodí hlavně důchodci a rodiny s dětmi," přiblížil Štreit.

Někteří, ačkoliv v Boha věří, totiž do kostela nechodí. To je například případ Marie Bandiové z Vyškova. „Mše bývají hodně dlouhé a já nemám tolik času. Občas se do kostela zajdu pomodlit, ale většinou to nechávám na doma. Obecně mám však pocit, že věřících je víc třeba oproti tomu, kolik se jich hlásilo k náboženství v minulém režimu," je přesvědčená žena.

Z údajů vyškovské farnosti to nicméně až tak nevyplývá. Za uplynulých pět let se na území města nechalo pokřtít asi sto čtyřicet lidí. Nejvíc ovšem právě v roce 2011, pak už číslo víceméně klesalo. Stejný naopak zůstává počet dětí, které chodí do náboženství ve školách. „Je jich stále okolo stovky," řekl vyškovský jáhen.

Aby na mše přilákali další věřící, snaží se kostely lidem víc otevírat. „Na bohoslužby do Vyškova chodí průměrně tři sta osmdesát lidí, do Dědic sto. Samozřejmě že si přejeme, aby jich bylo víc. Možností, jak je nalákat, jsou třeba koncerty. Letos se ve Vyškově bude konat další ročník mezinárodní přehlídky dětských pěveckých sborů ZpívejFest. Zda díky tomu lidé začnou chodit do kostela, neovlivníme. Ale bylo by to dobré. Třeba v případě svateb to někdy platí, někteří věřící poté začnou navštěvovat kostel pravidelně," usmíval se Štreit. Obliba sňatků v kostele se rovněž příliš nemění. Jak v roce 2011, tak i loni jich bylo pět.

Podobná čísla pak hlásí například kněz Jan Hanák, který se stará o tři farnosti: v Bohdalicích-Pavlovicích, Kučerově a Rostěnicích-Zvonovicích. Na nedělní bohoslužbu mu prý pravidelně dorazí asi dvě stě věřících všech věkových skupin.

Podle jeho názoru hraje důležitou roli v tom, kolik lidí navštěvuje mše, historie města nebo vesnice. Třeba Vyškov je ovlivněný dvěma faktory plynoucími z historie. „Minulým režimem a armádou. Bohdalice pak jsou klasickou jihohanáckou obcí, farnost je živá a lidé do kostela chodí dost. Sousední Rostěnice a Kučerov byly v minulosti německým jazykovým ostrůvkem na Vyškovsku. Takže třeba právě v Kučerově je to s věřícími na bohoslužbách slabší," objasnil Hanák.

Lákat lidi do kostela podle něj není na malé obci nutné. „Ti, kteří chodí na mše, se i podílejí na plánování různých akcí ve vesnici. Jsme v podstatě jedna komunita," dodal bohdalický kněz s tím, že za pět let, co ve farnosti působí, zaznamenal pouze lehký úbytek lidí na bohoslužbách.