Aktivních důchodců je ve Vyškově mnoho. Navštěvovat můžou Akademii třetího věku, která funguje v rámci Knihovny Karla Dvořáčka, nebo klub při Centru sociálních služeb. „Volnočasové aktivity, zájezdy a další akce si pořádají sami, my jim poskytujeme pouze administrativní a prostorové zázemí," vysvětlil ředitel Centra sociálních služeb ve Vyškově Zdeněk Leznar. Počet členů se podle něj za poslední dobu rozrostl, odhadem je jich přes dvě stovky. Z toho přibližně dvě třetiny tvoří ženy.

Ani aktivní muži v důchodovém věku nejsou výjimkou, někdy ale dávají spíš přednost práci. „Bude mi sedmdesát a pořád pracuji, takže na nějaké další vyžití mi vůbec nezbývá čas," nastínil svůj životní styl důchodce Antonín Holubář.

Na vlastní činnost klubu důchodců i na provoz společenských prostor členům přispívá město. Starosta souhlasí, že vždy je možné situaci zlepšovat. „Rozhodně se nemáme za co stydět. Péče o seniory je podchycená velmi dobře. Jde spíš o možnosti aktivního vyžití, na kterých je potřeba zapracovat," uvedl starosta Karel Goldemund.

Podle něj je rozšíření aktivit otázkou finančních možností města, které má ambice směrovat do sociálních služeb víc peněz v příštím roce. Zajedno je s ním i opozice. „Nabídka sportu, turistiky i kultury je slušná, stejně tak i sociální služby jsou dostačující, přesto je vždy co zlepšovat," souhlasil vyškovský zastupitel Jan Procházka.

Deset let pak ve Vyškově funguje Akademie třetího věku při vyškovské knihovně. Každý semestr je tvořený sérií deseti přednášek na různá témata. „Když jsme začínali, přednášející jsme sháněli velmi těžko. Dnes už je prakticky musíme odmítat," nastínila pracovnice knihovny Zdeňka Adlerová. Při výběru témat se nechávají inspirovat z akademií jiných knihoven, ale i zájmem účastníků.

Stejně jako do klubu důchodců, i do knihovny dochází převážně ženy, což většinou na výběr témat přednášek nemá vliv. „Ale když jsme dostali nabídku na seminář o mariňácích v první světové válce, váhali jsme. Přece jen je to hodně mužské téma. Nakonec jsme naštěstí přednášku zařadili, přednášející dáma uchvátila totiž i seniorky," vysvětlila s úsměvem Adlerová. Předplacenou permanentku na přednášky vlastní dnes devadesát až sto důchodců, někteří si ale navykli chodit na semináře jednotlivě a vybírat si podle témat, která je zajímají.

V loňském roce rozšířila knihovna vzdělávání důchodců ještě o Virtuální Univerzitu třetího věku, v rámci které spolupracuje s pražskou Českou zemědělskou univerzitou. „Semestr má dané téma přednášek, účastníci po seminářích vyplňují šest testů a na konec jeden závěrečný," objasnila Adlerová. Aktuální semestr je zaměřený na Dějiny oděvní kultury.

Do knihovny můžou staří lidé, a nejen oni, chodit také na kurzy procvičování paměti. Opět se také můžou začít vzdělávat v internetové škole, kde se učí pracovat s počítačem „Vracíme se k tomu, co už jsme jednou nabízeli a byla po tom poptávka. Měli jsme ale zastaralý server, nyní díky pořízení nových počítačů můžeme školu zase otevřít," informovala Adlerová.

Co se pak týká tance, který podle Duškové důchodcům chybí, podle nedávných slov ředitele Městského kulturního střediska ve Vyškově Luboše Kadlece možná budou obnovená nedělní taneční odpoledne v Besedním domě. Nejdřív ovšem po zimní plesové sezoně.

TEREZA NOVOTNÁ