Nechybí ani samotný Napoleon Bonaparte, který tady už má svého dlouhodobého představitele. Ten si návrat nenechal ujít. „Samozřejmě i letos přijel americký herec Mark Schneider,“ potvrzuje jeho účast Jandora.

Tématem letošní akce u příležitosti 217. výročí byl Napoleonův "Lví skok" a rozhodující boj na Prateckých výšinách s důrazem na okamžiky, které barvitě ve svých pamětech popsal francouzský brigádní generál Thiébault, a následný ústup rusko-rakouských sil. Zájemci uviděli manévry a boj pěchoty, jezdectva a dělostřelectva napoleonské i koaliční armády.

Návštěvníky přilákal přes den pestrý program i stovky prodejců.
Předvánoční jarmark, Václav Vydra i vojáci: Slavkov vzpomíná na bitvu tří císařů

Rekonstrukci bitvy tří císařů organizátoři umístili na severní okraj historického bojiště, které však bylo mnohem rozsáhlejší. „Druhého prosince 1805 sahalo od Telnice na jihu až po Tvarožnou na severu. Boje vedli vojáci znepřátelených stran od Sokolnic na západě až po Holubice a téměř Křenovice na východě. Bitva začala s menší intenzitou již před východem slunce o půl osmé ráno a skončila přibližně ve čtyři odpoledne, kdy slunce zapadlo,“ popisuje historik a odborník na napoleonskou tématiku Martin Rája.

Mrtví a ranění

Po boji na místě nezůstali pouze padlí, ale také tisíce raněných. „Kapacity i možnosti tehdejší medicíny byly ve srovnání s dnešní dobou značně limitované. Přesto byla snaha pomoci maximálnímu počtu raněných. Nepsaným pravidlem bylo, že ošetřovatelé nepečovali pouze o vlastní vojáky, ale i o raněné protivníka,“ zdůrazňuje Rája.

Zajištění dostatečné péče tak představovalo velkou výzvu. „Základní péči dostali zranění bojovníci již nedaleko bojiště, řada vojáků ale zamířila na léčení do špitálů v Brně, Olomouci či Valašském Meziříčí,“ dodává Rája.

Napoleonská vojska bojovala také v Kučerově.
Na kučerovské návsi se střetli vojáci. Obec vzpomněla na napoleonské války

Ve známé bitvě u Slavkova císař Napoleon I. rozhodl válku třetí protifrancouzské koalice. Poražený car Alexandr I. se svou armádou opustil střední Evropu; válka mezi Francií a Ruskem pokračovala až do roku 1807 bitvou u Friedlandu a podpisu tylžského míru.

Rakouský císař František I. přistoupil na podmínky příměří podepsaného šestého prosince na zámku ve Slavkově a posléze i na podmínky tvrdého bratislavského míru z šestadvacátého prosince 1805. Tvrdost podmínek a Napoleonův rostoucí vliv v Německu vedly po třech letech k eskalaci napětí mezi Rakouskem a Francií, válce roku 1809, jež vyvrcholila znovu na jižní Moravě, tentokrát u Znojma. Jako cíl vzpomínkových akcí uvádí pořadatelé připomínku a podporu poznávání společné evropské historie.