Zatím proto neprozradila ani možné náklady, které přestavba rozsáhlé plochy o šesti hektarech vyžaduje. Starosta Jiří Horák ale už záměry na budoucí využití prostoru představil.

„Na polovině území vzniknou obytné domy, zatímco počítáme se zachováním Druckerovi vily. Zbývající polovina území zahrnuje část navazující na řeku Litavu. Zůstala by volnočasovou zónou, kterou bychom do budoucna spojili s alejí a s parkovým prostorem za autobusovým nádražím,“ popisoval bučovický starosta.

Koledníci vyrážejí na Vyškovsku s tříkrálovou sbírkou každý rok.
Tříkrálová sbírka: na Vyškovsku zatím půl milionu. Dostupná je online kasička

Zmiňoval také prostor pro hřiště, které v létě využijí místní obyvatelé, zatímco po nastříkání tam přes zimní měsíce využijí ledovou plochu k bruslení. Zacílí tak zvláště na rodiny s dětmi. Nezastavená část prostoru pak poslouží jako určitá rezerva.

Řešení dopravy umožní řidičům v lokalitě průjezd podobný jako doposud. „Komunikace ale budou vícekapacitní. Počítáme se také s rozšířením parkování. Studií jsme chystali dlouhou dobu. Projekt zasluhuje velkou pozornost,“ zdůrazňoval Horák.

UP BUČOVICE

1946 – znárodnění akciové společnosti UP Závody.

1950 – přesun sídla z Brna do Bučovic.

Výroba ložnicového a kuchyňského nábytku, skříní a podobně.

Tisíce zaměstnanců.

1992-1993 – postupná privatizace.

Záměr má ale také stále některé kritiky. „Žiji asi tři sta metrů od území, o kterém je řeč. K žádnému komunikačnímu posunu ze strany města tady ale nedošlo. Debata o tak zásadním území v historickém centru Bučovic skončila jednou „prezentací“ - navíc v nevhodně zvolený čas i termín,“ prohlásil Filip Zachariaš, který psal kvůli UP závodům i otevřený dopis zastupitelům.

Odpůrci se sdružili do iniciativy. Kromě podpory se setkali i s nepochopením.

„Nechápu, co je špatně na výstavbě rodinných domů v lokalitě bývalých UP závodů. Nejde přece ani o zastavění celého areálu. Kde jinde vniknou nové obytné čtvrti než v centru města,“ ptala se v komentáři na jejich stránce třeba Jana Pokorná.

Připomněla také využití části areálu UP pro volnočasové aktivity a sportoviště. „Plánuje se přímé propojení se sportovním areálem v zámecké aleji. Kolem Litavy vznikne stezka. Co je špatně? Likvidace areálu UP a přeměna na moderní obytnou čtvrt je podle mě jedna z nejlepších věcí, co může naše město potkat,“ pokračovala Pokorná.

Nejstarší bučovická hala v areálu padla při demolici před čtyřmi lety v srpnu. Při bouracích pracích se dělníci postupně zaměřovali i na menší budovy. Město chátrající areál předtím odkoupilo za sedmadvacet milionů korun, aby prostor smysluplně využilo.

Nábytkářská výroba se v Bučovicích původně rozrostla díky těsnému spojení s masivní výstavbou nových sídlišť. Podle vzpomínek někdejších pracovníků tady vznikaly třeba ložnice s nezbytným vybavením. „Závody skončily zprivatizované hned na začátku devadesátých let a to buď prostřednictvím kupónové privatizace nebo prodejem. Postupně přešly do vlastnictví akcionářů z celého tehdejšího Československa,“ vysvětloval postupný úpadek Lenka Šmahelová, která se historií závodů i jejich výrobky podrobně zabývala.