Do Snovídek v severní části Ždánického lesa zavítal v pátek odpoledne právě kvůli lesnímu hospodaření jihomoravský hejtman Jan Grolich. „Byl jsem oslovený, jestli bych sem mohl přijet. Část obyvatel a starostů je nespokojená s tím, jak se teď ve Ždánickém lese hospodaří, že se tam provádějí velké holoseče,“ řekl hejtman Deníku.

Kraj ale podle něj nemá příliš možností k tomu, aby situaci ovlivnil. „Samotnému se mi to moc nelíbí. Budu se ale snažit zjistit, jak můžu nějakým způsobem pomoct,“ přislíbil Grolich.

Vytěžené stromy nedaleko studánky Bezdýnky ve Ždánickém lese.
VIDEO: Kácení na hraně zákona? Lidé podepisují petici na ochranu Ždánického lesa

Setkání se zúčastnili členové Českého svazu ochránců přírody Kyjov, lidi se zkušenostmi s lesním hospodářstvím, zástupci některých obcí i senátorka za Hodonínsko a Kyjovsko Eva Rajchmanová.

„Byli jsme se podívat na místě, viděli jsme rozsáhlé holoseče a také pokácené staré obrovské stromy. Bylo mi z toho smutno, protože, i když nejsem odborník, plnily by mnohem lepší funkci, kdyby rostly dál. Máme u nás v Dolních Bojanovicích obecní les a víme, jak je složité, aby se nový strom vůbec ujal,“ posteskla si senátorka Rajchmanová.

Zdroj: Foto se svolením Zuzany Veverkové

Iniciativa Živý les pro živý region žádá především změnu hospodaření Lesů České republiky na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasí s plošnou holosečnou těžbou ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesů. Tento záměr podporuje také sběrem podpisů ke stejnojmenné petici.

„Petici necháme běžet do léta,“ sdělila členka petičního výboru a předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov Zuzana Veverková.

Kolik lze vykácet?

Lesy České republiky se ale hájí tím, že pracují podle hospodářských plánů platných zpravidla deset let. „Ty určují, kolik dřevní hmoty může být odtěženo tak, aby se dřevo neustále obnovovalo. To znamená, že se plánovaně odtěžuje jen tolik dřeva, kolik ho v místě přiroste. Ve Chřibech a Ždánickém lese se nachází množství listnatých a smíšených porostů a jen malé procento smrkových, které byly zasaženy kůrovcovou kalamitou,“ reagovala nedávno pro Deníku mluvčí podniku Eva Jouklová. Obnova holosečným způsobem se podle ní prováděla právě u smrků.

Zdroj: Foto se svolením Zuzany Veverkové