Zatímco v obchodě stojí nyní kilo třešní až padesát korunu, tuny tohoto ovoce zbytečně shnijí. Obsypané stromy nikdo nečeše. Mimo jiné také proto, že na Vyškovsku ho nikdo nevykupuje.

Za očesání desítek kilogramů ovoce ze vzrostlé třešně chtějí silničáři pouhopouhou padesátikorunu. Přesto této nabídky využije jen málokdo. „Zájem byl jen o třešně podél trasy z Pustiměře do Ivanovic na Hané, z Rybníčku do Medlovic a z Medlovic ve směru ke Švábenicím,“ potvrdila dispečerka vyškovské oblasti krajské správy a údržby silnic Libuše Zavřelová.

Například podle starosty Medlovic Bohumila Klemsy většina třešní v okolí obce bez užitku shnije. Přitom ještě před pár lety by to bylo nemyslitelné.

Není tomu tak jen proto, že by byli lidé línější nebo vytíženější. Nahrává tomu hlavně skutečnost, že přebytky červeného ovoce není kde udat. „Malí pěstitelé nedokáží zajistit takovou kvalitu plodů, aby pro nás byly zajímavé. Velkosadům nemohou konkurovat, protože tam se běžně zavlažuje a používají kvalitní postřiky,“ vysvětlil obchodní manažer firmy zabývající se výkupem a exportem ovoce a zeleniny Rostislav Glos.

Potvrzuje to i člen svazu vyškovských zahrádkářů Josef Horák. „Na trhu se prosazují jen velké plody o hmotnosti deset až dvanáct gramů. Průměrný plod váží přitom asi sedm gramů,“ řekl Horák.

Mimořádně kvalitní třešně ještě mohou od pěstitelů vykupovat drobní obchodníci. Zbytek skončí hlavně v bečkách. Palírenská sezona začne v polovině července, přičemž kořalka z pozdních třešní je pro větší obsah cukru žádanější. „Už teď je zřejmé, že poptávka po pálení letního ovoce oproti loňsku stoupne,“ zmínil majitel pálenice v Drnovicích Miloš Bastl.

Kvalita letošních třešní je totiž mimořádná. Obvyklá choroba moniliová spála plody neohrozila. Podobně živočišný škůdce vrtule třešňová způsobující červivost prakticky nelétá. Nebylo příhodné počasí pro její přezimování. „Zrající plody může ještě na stromě postihnout moniliová hniloba, pokud přijdou deště,“ doplnil Horák.