Kliknutím zvětšítePomoci jim v tom má injektáž. „Rozjíždíme nyní technologii mikroinjektáží, což je něco jako očkování, při kterém provedeme drobné vývrty přímo do kmene stromu. Avšak ne více než šest milimetrů velké. Tyto zakryjeme ventilem s membránou, skrz kterou dovnitř vstříkneme malé množství insekticidu. Ten si pak strom sám rozvede do všech svých částí,“ popsal Jiří Rozsypálek, který se již více jak sedm let věnuje hodnocení stavu a péči o dřeviny ve městském prostředí se zaměřením na jejich bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost.
KLINĚNKA JÍROVCOVÁ
- Je drobný okrově hnědý motýlek. Jejím hostitelem je kaštan, odborně jírovec maďal.
- Poprvé se objevila v osmdesátých letech minulého století v Makedonii. U nás je nepůvodním druhem. Zaznamenaná byla poprvé v roce 1993 na Břeclavsku.
Klíněnka jírovcová je na rozdíl od jiných druhů klíněnek v tuzemsku nepůvodním druhem. Rozšířila se sem ze Severní Makedonie. „Motýlek do listů naklade vajíčka, kde se z nich velice rychle vylíhnou larvičky, a ty pak požírají listy a jejich cévní svazky,“ popsala dendroložka Dagmar Rajnochová z Lednice.
Efektivní metoda injektáže na biologické bázi pochází z Ameriky. Zasáhnout nemá údajně žádné jiné organizmy a k dostání je již i na trhu. „Nejde o žádnou tvrdou chemii, ale o výluhy z bakterií, které larvičce způsobí zánět trávicího traktu,“ přiblížil Rozsypálek.
Vzhledem k výši nákladů podle něj není aplikace injektáže nemožná ani ve větších alejích. "Jedno očkování vyjde v rozmezí od osmi set do dvou tisíc korun. Není ani časově náročné. Vzrostlý jírovec ošetříte ve dvou za třicet sekund. V roce 2017 jsme takto ošetřovali asi dva tisíce jírovců v Ostravě. Ukázalo se, že technologie funguje. Skutečně bych za ni dal ruku do ohně," uvedl vědec.
Jak poznamenal, stromy je po asi třech letech nutné přeočkovat. "Kácet vzrostlé a jinak zdravé stromy kvůli klíněnce je velká škoda. Víte, pokácet starý strom a nahradit ho novým není vždy řešení. Vzrostlý strom má cenu zlata, umí se přizpůsobit," domnívá se Rozsypálek.
Pomáhá listy spálit
Možností ochrany podle odborníků mnoho není. Klíněnka ovšem přezimuje ve spadaném listí pod kaštany. Osvědčilo se proto listí vyhrabávat a likvidovat. „Máme vyzkoušené, že tam, kde se listí odstraňuje a pálí, klíněnka ustupuje,“ potvrdil jednatel školkařské společnosti Arboeko ze Smržic na Prostějovsku Pavel Kafka. Klíněnku jírovcovou zde zaznamenali už i na vrbách.
Snahu klíněnky pro svůj vývoj využít i jiné druhy dřevin potvrdili i odborníci z brněnské pobočky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Konkrétně šlo o javor klen, vrby či jírovec pleťový. Na listy těchto druhů ale zatím není schopna se trvale adaptovat, ve větším měřítku se na nich zakuklit, a tím dokončit vývoj v dospělého motýla,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Příznaky napadení klíněnkami je možné zaznamenat na dalších druzích listnatých dřevin. Například na platanech nebo lípách. „Jedná se ale o další druhy klíněnek specializovaných na tyto druhy dřeviny. Tedy o klíněnky lipové, platanové, habrové nebo v ovocné výsadbě jabloňové,“ upřesnila mluvčí.
Přestože se zpravidla vyskytuje klíněnka jírovcová spíše v nižších nadmořských výškách, odborníci její výskyt zaznamenali již ve všech částech republiky. „Opravdu se vyskytuje naprosto všude. Protože jde o zavlečený druh, nemá u nás přirozeného nepřítele. Nicméně jedním z faktorů, který ovlivňuje její vývoj, je měnící se klima. Klíněnka je schopná vyvést více generací do roka. Zpravidla dvě až tři. Například v roce 2019, kdy byl typicky teplý a suchý rok, otočila hned tři generace. Již v červenci a srpnu jsme pak mohli pozorovat zcela sežrané listy jírovce. Rok 2020 byl oproti tomu chladnější a deštivější. A hned se to projevilo i na vzhledu stromů,“ srovnal Rozsypálek.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
