„Na Vyškovsku jsme do poloviny července zaznamenali už šestnáct lidí, kteří se nakazili lymskou boreliózou,“ informovala vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Vaverková.

Přitom houbařská sezona v regionu ještě prakticky ani nezačala. Mezi nejohroženější lokality na Vyškovsku patří lesy v okolí Drahanské vrchoviny. „Mezi ohniska patří okolí města Vyškova a obcí Olšany, Luleč a Habrovany. Dále jsme zaznamenali případy v okolí Slavkova a Křenovic. Tato zjištění ovšem nepochází přímo z testování klíšťat, ale z hlášení pacientů, ve které lokalitě se jim klíště přisálo,“ uvedla Vaverková.

Klíšťata přenáší především dvě závažné nemoci – klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Proti encefalitidě neexistuje zatím specifická léčba, nemoci však lze předejít včasným očkováním. „Proti klíšťové encefalitidě zatím očkovaný nejsem. Dlouho o tom uvažuji, ale zatím jsem nenašel čas. Musím se po příchodu z lesa aspoň vždycky pořádně prohlédnout,“ řekl turista, který v regionu tráví letní dovolenou.

Jeho slova víceméně potvrzuje i Vaverková. „V Jihomoravském kraji je proti klíšťové encefalitidě očkovaných zhruba patnáct procent obyvatel. Přitom je větší podíl dětí a mladistvých,“ upozornila epidemioložka.

Vaverková tím naráží na fakt, že očkovat by se měli především starší lidé. Právě u nich má nákaza encefalitidou mnohem horší vývoj a pozdější celkové následky. Právě tato skupina rizika nemoci ale často podceňuje. „Nicméně zatím na Vyškovsku nemáme hlášeného nikoho, u něhož by se objevil případ encefalitidy. Za celý loňský rok to bylo pět případů,“ dodala epidemioložka.

Půl na půl

Významný zájem o očkování nezaznamenali ani v ordinacích praktických lékařů. „Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě je víceméně na stejné úrovni jako loni. Pokud bych ho měl rozdělit mezi mladší a starší lidi, tak je půl na půl,“ podotkl rousínovský lékař pro dospělé Felix Kuba.

Mezi základní prevenci proti klíšťatům patří dlouhé kalhoty a používání repelentů. Po návratu z přírody by měla následovat důkladná prohlídka, zda není někde na těle přisáté klíště.

Před manipulací s přisátým klíštětem je potřeba místo nejdříve vydesinfikovat, nejlépe přípravkem s obsahem jódu. „Klíštěte se nikdy nedotýkáme rukama. K odstranění je nejlepší použít pinzetu, kterou klíště uchopíme těsně při kůži a opatrně vyvikláme. Po vyjmutí místo znovu dezinfikujeme jodovým preparátem,“ radí na internetových stránkách brněnské hygienické stanice Vaverková.

S klíštětem je nutné manipulovat velmi opatrně, nemačkat ho a dbát na to, aby se nepřetrhlo. Zarudnutí, které se vytvoří v místě přisátí, představuje jen dráždivou reakci. Do tří dnů by potom mělo zmizet. Pokud se za několik dnů po odstranění objeví červená skvrna nebo se v době od jednoho do dvou týdnů od odstranění dostaví chřipkové příznaky, měl by člověk vyhledat lékaře. S lymskou boreliózou si narozdíl od klíšťové encefalitidy snadno poradí antibiotika, ale zase má hůře rozpoznatelné příznaky.