Klíšťata nakazila už šestnáct lidí
Vyškovsko – Klíště a zejména nemoci, které přenáší, jsou strašákem výletníků a turistů z Vyškovska, kteří přes léto hojně navštěvují lesy nebo chodí přes vysokou trávu. Ohrožení jsou také houbaři a lidé, kteří v lesích pracují.
„Na Vyškovsku jsme do poloviny července zaznamenali už šestnáct lidí, kteří se nakazili lymskou boreliózou,“ informovala vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Vaverková.
Přitom houbařská sezona v regionu ještě prakticky ani nezačala. Mezi nejohroženější lokality na Vyškovsku patří lesy v okolí Drahanské vrchoviny. „Mezi ohniska patří okolí města Vyškova a obcí Olšany, Luleč a Habrovany. Dále jsme zaznamenali případy v okolí Slavkova a Křenovic. Tato zjištění ovšem nepochází přímo z testování klíšťat, ale z hlášení pacientů, ve které lokalitě se jim klíště přisálo,“ uvedla Vaverková.
Klíšťata přenáší především dvě závažné nemoci – klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Proti encefalitidě neexistuje zatím specifická léčba, nemoci však lze předejít včasným očkováním. „Proti klíšťové encefalitidě zatím očkovaný nejsem. Dlouho o tom uvažuji, ale zatím jsem nenašel čas. Musím se po příchodu z lesa aspoň vždycky pořádně prohlédnout,“ řekl turista, který v regionu tráví letní dovolenou.
Jeho slova víceméně potvrzuje i Vaverková. „V Jihomoravském kraji je proti klíšťové encefalitidě očkovaných zhruba patnáct procent obyvatel. Přitom je větší podíl dětí a mladistvých,“ upozornila epidemioložka.
Vaverková tím naráží na fakt, že očkovat by se měli především starší lidé. Právě u nich má nákaza encefalitidou mnohem horší vývoj a pozdější celkové následky. Právě tato skupina rizika nemoci ale často podceňuje. „Nicméně zatím na Vyškovsku nemáme hlášeného nikoho, u něhož by se objevil případ encefalitidy. Za celý loňský rok to bylo pět případů,“ dodala epidemioložka.
Půl na půl
Významný zájem o očkování nezaznamenali ani v ordinacích praktických lékařů. „Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě je víceméně na stejné úrovni jako loni. Pokud bych ho měl rozdělit mezi mladší a starší lidi, tak je půl na půl,“ podotkl rousínovský lékař pro dospělé Felix Kuba.
Mezi základní prevenci proti klíšťatům patří dlouhé kalhoty a používání repelentů. Po návratu z přírody by měla následovat důkladná prohlídka, zda není někde na těle přisáté klíště.
Před manipulací s přisátým klíštětem je potřeba místo nejdříve vydesinfikovat, nejlépe přípravkem s obsahem jódu. „Klíštěte se nikdy nedotýkáme rukama. K odstranění je nejlepší použít pinzetu, kterou klíště uchopíme těsně při kůži a opatrně vyvikláme. Po vyjmutí místo znovu dezinfikujeme jodovým preparátem,“ radí na internetových stránkách brněnské hygienické stanice Vaverková.
S klíštětem je nutné manipulovat velmi opatrně, nemačkat ho a dbát na to, aby se nepřetrhlo. Zarudnutí, které se vytvoří v místě přisátí, představuje jen dráždivou reakci. Do tří dnů by potom mělo zmizet. Pokud se za několik dnů po odstranění objeví červená skvrna nebo se v době od jednoho do dvou týdnů od odstranění dostaví chřipkové příznaky, měl by člověk vyhledat lékaře. S lymskou boreliózou si narozdíl od klíšťové encefalitidy snadno poradí antibiotika, ale zase má hůře rozpoznatelné příznaky.