To je třeba případ knihovny v Bučovicích, která momentálně registruje asi devět set pravidelných čtenářů. Její vedení začalo podle slov vedoucí Renaty Pavlíkové postupně měnit celkovou podobu služeb, na které se knihovna zaměřuje. „Hodně lidí k nám chodí na internet, čemuž se musely přizpůsobit i znalosti knihovníků. Snažíme se jít s dobou, a proto kromě besedních akcí a populárních soutěžních klání pravidelně nabízíme i kurzy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti," zdůraznila Pavlíková.

Trochu skeptičtější jsou v Ivanovicích na Hané. „Držitelů čtenářského průkazu neubývá, ale pomalu se snižuje počet knih, které si ročně vypůjčí. Jednoduše chodí méně často, hodně informací si totiž dokáží najít na internetu," poznamenala ivanovická knihovnice Ivana Bednářová.

Efekt pořádaných kulturních akcí se podle ní trochu přeceňuje. „I my je pořádáme a lidé na ně docela slyší, ale to ještě neznamená, že se z nich díky tomu stanou nadšenější čtenáři. K tomu se nijak nutit nemohou, všechno závisí na jejich osobních prioritách," oponovala Bednářová.

Za účinné naopak považují organizované programy ve Slavkově u Brna. „Snažíme se lidi lákat co nejčastěji. Ze začátku to trvalo, ale nakonec si zvykli a dnes jsou navštěvované opravdu hojně. Populární jsou třeba takzvané knihovnické lekce, kde se hosté seznamují s chodem knihovny a osudem knihy jako takové," přiblížila slavkovská knihovnice Jarmila Urbánková.

Počet čtenářů tak u nich dokonce roste. „Jsme moc rádi, že k nám lidé chodí i v době internetu, chytrých telefonů a stovkám dostupných televizních kanálů. Nejpočetnější skupinu naší klientely vytváří střední generace, žáci základních škol a obyvatelé okolních vesnic. Ti oceňují především širší nabídku, než jim je schopná nabídnout třeba menší knihovna v místě jejich bydliště," vysvětlila Urbánková.

Největší spokojenost patrně panuje ve vyškovské Knihovně Karla Dvořáčka. „V minulém roce jsme půjčili asi sto patnáct tisíc výtisků a letos očekáváme číslo podobné. V průběhu roku je to tak, že se silnější měsíce střídají s těmi slabšími a celkově se to vyrovnává," naznačil ředitel knihovny Vladislav Raška.

Úspěšnost knihovny dokázal potvrdit i na základě obecných norem. „V rámci Evropské unie se spočítalo, že průměrná městská knihovna by měla evidovat počet průkazů, který odpovídá patnácti procentům obyvatel města. My jsme na více než dvaceti procentech," pochlubil se Raška, ale dodal, že by byl rád, kdyby chodilo čtenářů ještě víc.

Spolupráce klape

Vyškovská knihovna spolupracuje i s těmi venkovskými. „V této oblasti jsme spokojení, což dokládá příklad Studnic, které i díky nám v červnu po deseti letech znovu otevřely knihovnu. Ta už má dvacet čtenářů, což je na poměry malé obce slušné číslo," upozornila zástupkyně ředitele Knihovny Karla Dvořáčka Jaroslava Barová.

Mezi mnoha lidmi se však vztah ke knihovnám jako takovým nemění. „Já už do knihovny nechodím, protože jsem starší člověk a bolí mě nohy. Takže spíš přečtu to, co dostanu od známých. Ale třeba jedna moje známá navštěvuje naši knihovnu pravidelně, vždycky si odnese několik knih naráz a je tam moc spokojená," podělila se o svůj názor Věra Pařilová z Bučovic.