Toto významné výročí proto slavkovský zámek připomíná seminářem a výstavou. „Seminář o knížeti Kounicovi začíná zítra o půl desáté dopoledne v Rubensově sále. Jeho účastníci si navíc můžou projít nachystanou výstavu ještě před jejím zpřístupněním,“ uvedl ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Slavnostní vernisáž výstavy naplánovali na zámku až na pondělí. „Na výstavě pracují zaměstnanci zámku už od začátku roku, protože shánění exponátů bylo dost obtížné. Jednak pochází z několika zámků a muzeí, ale především jde o originály staré několik set let, které jsou navíc v mnoha případech součástí jiných expozic. V tomto ohledu je tedy slavkovská výstava vskutku jedinečná,“ upozornil Šilhánek.

Několik exponátů

Osobnost Václava Antonína připomene několik zajímavých exponátů. „Vůbec poprvé můžou lidé spatřit barevný Kounicův rodokmen z fondu Moravského zemského archivu v Brně s erby význačných šlechtických rodů. Dalšími dokumenty, které nám archiv poskytl, jsou faksimile původních plánů jednotlivých podlaží zámku,“ podotkl Šilhánek.

Návštěvníky zaujmou i exponáty ze života kancléře. „Výstavu doplňuje soubor barokních her, které dokumentují zábavu tehdejší šlechty. K nejzajímavějším bezesporu patří barokní šachy ze slonoviny nebo maketa knihy s žetonovou hrou,“ dodal Šilhánek.

Václav Antonín Kounic byl jeden z největších evropských diplomatů osmnáctého století. „Díky němu dopadlo Rakousko relativně dobře při střetu s Pruskem. Po nástupu Marie Terezie zabral pruský král Bedřich II. Slezsko a plánoval obsadit i další území, v tom mu ale kníže zabránil,“ uvedl historik slavkovského zámku Martin Rája.

Václav Antonín Kounic působil začátkem padesátých let osmnáctého století jako velvyslanec v Paříži. „Z Francie se mu tam podařilo udělat rakouského spojence. Po návratu z Francie působil jako kancléř Marie Terezie a dalších tří habsburských císařů,“ řekl Rája.

Francie přitom byla v té době největším rakouským nepřítelem. „Rakousko mělo tehdy blízké diplomatické vztahy spíše s Velkou Británií, která se však starala víc o své zámořské kolonie. Až kníže Kounic začal poukazovat na to, že větší nebezpečí hrozí ze strany Pruska,“ vysvětlil historik.

Rakousko tak díky Kounicovi nadále zůstalo evropskou velmocí. Václav Antonín Kounic se zasloužil také o rozvoj Slavkova, který byl starobylým rodinným sídlem. „Na zámku dostavěl jižní křídlo, zámeckou kapli, velký sál a zámecký park. Namísto kostela svatého Jakuba, který musel být kvůli špatnému stavu stržen, nechal postavit velkorysý kostel Vzkříšení Páně v klasicistním slohu,“ poznamenal Rája.