Rodiče, kteří pracují kvůli stále nekončící epidemii koronaviru z domu, by o tom mohli vyprávět. O dramatické scénky není u nich doma nouze. Děti jsou unavené, nesoustředí se, nemají motivaci, zlobí a dělat s nimi v tomto stavu domácí úkoly je pro řadu dospělých nadlidský úkol. Vše často provází křik a slzičky. Nervy jsou na pochodu.

Spousta dospělých hledá pomoc v počítačích a mobilních telefonech. Jen hodina denně pro děti za odměnu už dávno neplatí. Tu máte mobil, ať je od vás alespoň na chvíli klid, a můžu se soustředit na svou práci. To je však v mnoha případech cesta do pekel. Tím ještě víc prohlubují a zabíjí osobnost dětí. Mažou jejich tolik potřebný denní kontakt s reálným světem. Vše se pak podepisuje na psychice všech zúčastněných.

Své o tom vědí i psychologové. Častěji jim nyní například volají rodiče, jejichž děti nezvládají online výuku, mají poruchy spánku nebo v rodinách řeší závislost na počítačových hrách a mobilních telefonech. Jak z toho začarovaného kruhu ven? Nadechnout se a snažit se dětem věnovat i poslední zbytky energie. Pokud to jde, vyrazit na vzduch, hýbat se a být spolu. Je to těžké, ale výsledek za to opravdu stojí.