Jeden z důvodů, proč je ze strany lidí o zvířata z jejich útulku menší zájem, vidí v tom, že mají především větší plemena kříženců. Nejenže se jim nedaří psy udat, další věc, která Čtyřnohého tuláčka trápí, je nedostatek peněz. „O všechny psy se staráme z vlastních peněz. Nedostáváme žádné dotace a ani obec nás finančně nepodporuje. Občas nám ale naštěstí někdo věnuje třeba pytel granulí," zmiňuje Wittko.

Přitom například Ivanovice na Hané by se podle slov starosty Vlastislava Drobílka poskytnutí příspěvku zřejmě nebránily. „Ale nepožádali nás. Letos už jsou veškeré peníze rozebrané. Pokud však budou mít zájem příští rok, je možné zažádat si o dotace a samozřejmě to pečlivě zvážíme," vzkázal ivanovický starosta.

Pokud už se někdo rozhodne vzít si psa z topolanského útulku domů, musí se připravit na to, že ho provozovatelé budou napřed chtít osobně poznat. Následně musejí noví majitelé podepsat připravenou adopční smlouvu, v níž vyplní osobní údaje včetně e-mailového a telefonního kontaktu.

Ale ani poté jejich povinnosti nekončí. „Je zvykem, že můžeme rodinu kdykoli navštívit, abychom věděli, v jakém prostředí pes žije a jak se mu daří. Noví majitelé nám také posílají fotografie, které rádi uveřejňujeme na internetu, aby se mohli podívat i ostatní," popsal Wittko.

NEVRACEJÍ SE

Psi, kteří najdou nový domov, se už podle něj většinou nevrací. Útulek zaznamenal jen jeden případ navrácení psa se zdravotními potížemi, s nimiž ale jeho pracovníci novou majitelku seznámili. „Psa nám vrátila hned na druhý den s tím, že si ho nemůže dovolit, protože bydlí v podnájmu. Naštěstí je takových případů opravdu málo a považuji to za lepší, než kdyby psa někdo vysadil venku," zhodnotil místopředseda spolku provozující útulek.

Podobná situace jako v topolanském útulku panuje i v marefském Tibetu, kde se v současné době starají o několik psů, z nichž někteří jsou postižení, o víc než sto koček, jednoho třínohého srnce, dvě prasata, ovce, slepice a další drobné savce. „Co se týká počtu koček, o které nyní pečujeme, převyšuje naši kapacitu. Za celý loňský rok jsme jich přijali sto a také jsme jim našli domov. Letos je ale enormní nárůst opuštěných koťat. Lidé nám je nechávají i u vrat do domu," konstatovala provozovatelka Alžběta Kuchaříková Humlíčková s tím, že další koťata už nemůžou přijímat a několik jich mají u dobrovolníků v dočasné péči.

Také ona zajišťuje provoz útulku z vlastních peněz. Pomáhá jí přítel a občas se dočkají výpomoci několika dobrovolníků. Kromě peněz rodiny zařízení funguje díky darům a bazárkům, které útulek pořádá několikrát ročně.

Stejně jako v Topolanech i v bučovické místní části Marefy jsou pracovníci v kontaktu s tím, kdo si z něj zvíře odveze. „Zpět se nám vrací asi deset procent zvířat, ať už kvůli alergiím, osobním problémům, nebo z různých jiných důvodů," vyjmenovala Humlíčková.

I podle ní je vždy lepší, když zvíře majitelé vrátí zpět k nim do útulku. „Několikrát se nám stalo, že nás na opuštěné zvíře upozornili sousedé nových majitelů. Nebo je dokonce našli inzerované na internetu," podotkla provozovatelka.

VERONIKA LAURA BOHÁČKOVÁ