Hospody a restaurace v regionu mají možnost vylepit od července nálepky oznamující zákaz kouření. Toho dne totiž nabude účinnosti novela antikuřáckého zákona. „Byl bych moc rád, kdyby stát jednoznačně určil, že kouřit se v restauracích nesmí a tečka. V řadě zemí Evropské unie se k tomu odhodlali a nemyslím si, že by udělali chybu. Do osmnácté hodiny se u nás nekouří vůbec, večer si návštěvníci mohou zapálit. Nezastírám ale, že bych kouření rád zrušil definitivně. Přemýšlím nad tím snad už rok a půl. Zatím to ale nechám běžet v tomhle režimu, pak uvidím,“ prozradil majitel vyškovského hotelu Selský dvůr Michal Dědek.

Kuřáci podle něj neřeší, jak velké a zbytečné náklady provoz vzduchotechniky obnáší. „Máme ji naštěstí natolik kvalitní, že i nekuřákům příliš nevadí, když si někdo v okolí zapálí. Nicméně kvalita něco stojí, provoz se vyšplhá až k padesáti korunám za hodinu,“ vypočítal majitel. Už jednou ale kouření z provozních důvodů musel zrušit. „Před časem jsme zhruba tři měsíce předělávali několik částí hotelu, tím pádem jsme museli omezit provoz vzduchotechnické jednotky. Pár hostů nás to sice stálo, ale nebylo to nic dramatického,“ uvedl Dědek.

Oddělené prostory

V regionu volí majitelé a provozovatelé restaurací stále více kombinované provozy. Část je tak kuřácká, druhá naopak. Takto oddělené jsou například vyškovské restaurace Letiště u Kopinců, Besední dům, Chalupa u Městské brány nebo Granada Bar.

O plně nekuřáckých ale provozovatelé neuvažují, bojí se o tržby i ztrátu hostů. „Manželka by sice ráda provoněnou hospodu, já bych s tím měl ale problém,“ svěřil se třeba kuřák Milan Hroustík.

Naopak na venkově budou ještě mnoho let převažovat kuřácké hospody. Někteří vlastníci sice zvolili dvě oddělené místnosti, jinde nicméně stále platí, že se chlapi do hospod nechodí najíst, ale popovídat si u piva a cigarety. „Sám bych kouření v restauracích úplně zrušil, jenže v obci by to byl problém. Ve městě si lidé přeci jen mohou vybrat, kam jít. Na vesnicích by se lidé začali scházet někde v garážích. Dopadlo by to tak, že by jeden kuřák stáhl další tři,“ myslel si třeba Antonín Grmela, který provozuje restauraci Adélka v Pustiměři.