Co má společného s dětmi, dortíky a hlínou? Výstavu, která se v zámku koná. Návštěvníci totiž při příležitosti konání jarmarku můžou zavítat i na expozici představující historické cukrárny. „Součástí je právě řemeslná dílnička s názvem Zahrajem si na cukráře. Děti si zkoušejí tvořit dorty ze sochařské hlíny, malovat, lepit i vystřihovat," vysvětluje mluvčí Slavkova Veronika Slámová.

Malí cukráři se u stolku střídají jako na běžícím páse. „Zájem nás překvapil. Dílnička se líbí jak dětem, tak dospělým. Těm i proto, že u nás můžou děti nechat a jarmark si projít v klidu sami," usmívá se vedoucí dílničky Hedvika Nováková.

Sice ji pořádá ve spolupráci s památkou poprvé, zřejmě však ne naposledy. „Mají být častěji, vždy ve spojitosti s aktuálními výstavami," slibuje Nováková.

To už se sedmiletý Marian Jandl chlubí svými dvěma výrobky dědečkovi. I když sladkému tématu se vyhnul. „Vytvořil jsem dva hrníčky. Jsou pro dědu. Za to, že mě sem vzal a ještě mi koupil trdelník," těší se na mlsání Slavkovan.

Fantazie s pískem

Děti ovšem neláká jen tvoření, můžou si vyzkoušet třeba střelbu z luku nebo barevné pískování, kde si přes šablonu vysypávají vlastní originální obrázky.

Den si užívají také dospělí. Hlavně díky různým druhům burčáku. Moravských vinařů přijelo víc než dost. Kdo už je zkvašeným vinným moštem přeslazený, může ochutnat třeba střapáče se zelím nebo pečené bramborové placky z plotny s uzeným.

Nebo ještě jednou nad sladkým přeci jen hřešit. Nad pečlivě nazdobenými dortíky totiž přechází zrak. „Musela jsem si je vyfotit. Už jen když je vidím, sbíhají se mi sliny. Koupím si ale raději domů, abych si ho mohla vychutnat v klidu," plánuje návštěvnice Marta Janásová z Brna.

Vše se ale netočí jen kolem žaludku, lidé obdivují i šikovnost řemeslníků. Dorazil třeba košíkář nebo kovář. U toho jsou kromě zvonečků a různého nářadí k vidění i pavoučci, krabi a motýli. Mezi těmi dominuje oranžový velikán, který má rozpětí křídel dobře k metru. „Je to kusová ruční výroba. Musím ho namalovat, vystříhat, vytvarovat, zavařit a nabarvit. Takový kousek za den rozhodně nestihnu," popisuje Miroslav Paděra z Letovic na Blanensku, který se kovařinou zabývá pět let.

Baví ho právě tvoření originálních kousků inspirovaných bezobratlými živočichy. Podněty hledá v přírodě. „Třeba vzor pro velkého motýla jsem našel venku mrtvého. Vyfotil jsem ho a pak vykoval. Jindy zase na dovolené u moře byli krabi, tak jsem nastudoval, jak vypadají a pak si je pro radost vykoval," přibližuje Paděra.

O tom, že si s materiálem rozumí, svědčí i jeho další nápad. „Začal jsem využívat staré sady příborů. Hroty vidliček zkroutím do různých tvarů a pak je z toho třeba originální věšák. Ze lžiček zase tvořím závěsné svícny," prozrazuje kovář.

Jeho díla obdivuje třeba Dagmar Foltýnová z Tišnova. Dorazila na pozvání známých. Ale odejde trochu zklamaná. „Peníze by byly kde utrácet, výrobky stojí za obdiv. Ale chybí mi nějaká přidaná hodnota, zábava i pro dospělé. Dětem je věnovaných hodně aktivit, ale čekala jsem obsáhlejší doprovodný program," dává tip pro příště Foltýnová.