U obyvatel Rybníčka, hlavně těch, kteří bydlí v horní části v blízkosti zemědělského statku, žádná návštěva dlouho nevydrží. Téměř omdlévá ze zápachu, který ze zemědělského objektu vychází. Tamní obyvatelé si na odér zapařené siláže a fekálií za dlouhá léta jakžtakž zvykli, ale v poslední době prý už je zápach neúnosný i pro ně. Tvrdí, že se zhoršil od doby, kdy před dvěma či třemi lety zemědělci vybudovali v areálu další odpadní jímky. Letos už je donutil ke stížnostem, které přednesli na posledním zasedání zastupitelstva.

V nejhorší situaci jsou mladé rodiny v bytovém domu na kraji vesnice. „Každý, kdo Rybníčkem projíždí, může potvrdit, že v některé dny je zápach velmi silný. Zvlášť, když se kejda vyváží na hnojení pole. Silně páchne i siláž. Je to dlouhotrvající problém, který se zhoršuje. Máme to tady těžké. Z jedné strany hlučná dálnice a z druhé páchnoucí kravín,“ hovořili jednotně Kristýna Lutonská, Kateřina Janatková a Kamil Šenk.

Předseda Zemědělského obchodního družstva Haná se sídlem ve Švábenicích, pod které farma v Rybníčku spadá, Miroslav Cvek podle všeho nevidí důvod, kvůli kterému by se měl zápach zhoršit. „Jímky jsou tam už čtyři nebo pět let. Nic se nezměnilo,“ uvedl Cvek a šíře se k problému odmítnul vyjádřit.

Z jednání na zastupitelstvu vyplývá, že farma před několika lety postavila dvě nové jímky na shromažďování exkrementů u kravína. Nahoře jsou jímky otevřené.

„Na povrchu by se podle Cveka měla tvořit krusta, která zabraňuje pachu vycházet. Cvek navíc tvrdí, že jímky smrdět nemůžou, to spíš siláž,“ popsala diskusi na jednání obyvatelka Rybníčka, která nechtěla uvést své jméno. Redakce Vyškovského deníku Rovnost ho však zná.

Dodala, že Cvekovo tvrzení se jí nezdá. Siláž totiž na farmě bývala uskladněná vždycky, ale nikdy tolik nesmrděla. Cvek podle ní také uvedl, že čas od času je třeba obsah jímky promíchat. Cítit může být i v případě, když se vyváží na pole. Pak je několik dní zamořená téměř celá vesnice.

Na jednání zastupitelstva se zatím problém nepodařilo dořešit. „Zjistíme, co je v naší moci podniknout. Jako první krok budeme písemně žádat družstvo, aby problém napravilo, nejlépe přikrytím jímek,“ uvedla starostka Milena Uhlířová.

Na zasedání se však Cvek, jenž je zastupitelem Rybníčka, dal slyšet, že si není jistý, zda jímky kvůli jejich velkému průměru vůbec technicky půjde přikrýt.

Odbor životního prostředí Jihomoravského krajského úřadu v Brně má stejný názor. „Dvě skladovací nádrže na kejdu typu Wolf skutečně nejsou zakryté, ale jejich dodatečné zakrytí nelze funkčním způsobem provést„ vzkázali pracovníci odboru přes mluvčího krajského úřadu Jana Chmelíčka. Ti jsou přesvědčení, že jde o krátkodobou záležitost. „Za normálních okolností, když se s kejdou v jímce nehýbe, nezapáchá. Problém je momentálně v tom, že se aplikuje kejda na pole a předtím je nutné ji ve skladovacích nádržích rozmíchat a homogenizovat,“ tvrdí Jiří Hájek z odboru.

Statek v Rybníčku se věnuje chovu skotu, který je podle zákona o ochraně ovzduší vedený jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Podle zásad správné zemědělské praxe používá takzvané snižující technologie, jejichž cílem je zejména omezení emisí amoniaku a pachových látek v tomto konkrétním případě o 22,26 procent. Podle krajského odboru životního prostředí farma v Rybníčku tato pravidla dodržuje.

Problém s odérem fekálií a siláže mívají často i sousední Medlovice. Tamní farma taktéž spadá pod družstvo Haná Švábenice. Na hnojiště nesovického zemědělského družstva v těsné blízkosti domů si zase opakovaně stěžovali obyvatelé osady Rošťoutky, jež spadá pod Milonice.

Lidé, kterým vadí jakýkoliv zápach, mají možnost si stěžovat. „V případě malého znečistění je dozorovým orgánem obecní úřad, v případě velkého pak Česká inspekce životního prostředí,“ radí ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.