VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křenovičtí se seznámili s historií popravčího vrchu. Usmířili se i s nevinnými

Křenovice /REPORTÁŽ/ – Odsouzení k trestu smrti? Jen první stupeň utrpení. Samotná cesta na popraviště se nesla v duchu bolesti a snahy odsouzenému poslední kroky co nejvíc ztížit. Zločinci byli mnohdy vlečeni na kravské kůži, přicházeli o konečky prstů nebo podstupovali nařezávání kůže na zádech i trhání masa z těla žhavými kleštěmi. Také to se dozvídají účastníci na jednom ze zastavení naučné stezky nazvané Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích. Není ale třeba mít obavy. Sobotní cesta na popraviště se jinak nese v přátelském duchu.

26.6.2016
SDÍLEJ:

Křenovická naučná stezka návštěvníky informuje o historii soudnictví, útrpného práva, katovském řemesle, věznění i cestě na popraviště. Vede z centra vesnice do lokality Na Spravedlnosti.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Křenovičtí zejména oceňují úsilí a čas, který do projektu tým kolem uměleckého kováře Oldřicha Bartoška investoval. „Ráda podpořím akci, která obec zviditelní. Tematika ke Křenovicím ve středověku patřila, takže nemá smysl ji zastírat. O archeologickém průzkumu jsem slyšela, dnešní výšlap mě zajímal," potvrzuje třeba Kateřina Kaňková z Křenovic.

Celé to přitom začalo už dávno: neúspěšným oslovením Slavkova s nápadem vybudovat k popravčímu vrchu, který se nachází v křenovickém katastru, naučnou stezku. „Popraviště sloužilo pro celé slavkovské panství," připomíná Bartošek, který setkání symbolicky odstartoval u barokní křtitelnice coby symbolu zrození. Následně se s žádostí obrátil na křenovické zastupitelstvo.

První zastavení v centru vesnice tak pamatuje už zhruba pět let. Na zbylá čtyři se kvůli penězům čekalo. „Nálezy, které pracovníci a studenti antropologického ústavu objevili, stály za to, abychom dotáhli do konce nejen naučnou stezku, ale i úpravu místa, na které se dnes vydáme," přibližuje v sobotu bývalý starosta vesnice Jaromír Konečný.

Připomíná tím to, že nezávisle na Bartoškově projektu se loni na podzim uskutečnil na návrší zvaném Na Spravedlnosti po levé straně silnice z Křenovic do Slavkova výzkum pracovníků antropologického ústavu. Objevili místo, kde šibenice stála.

U nálezů byla i studentka antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Michaela Ryzá. I proto je zvědavá na finální podobu místa. „Jsem ráda, že jsem se podobné akce mohla zúčastnit. Líbí se mi celá ta myšlenka, lidé mají možnost se velice jednoduše dozvědět něco o historii svého okolí. Je to jednodušší a pro mnohé i atraktivnější než si otevřít knížku. Takovou účast lidí jsem navíc nečekala," těší studentku antropologie.

Následoval archeologický průzkum a odhalení i vyznačení polohy základů stavby. Odborníci mimo jiné objevili devět lebek, zlomky keramiky a stříbrnou grešli raženou na konci 17. století. „V podstatě se jedná o další hromadný hrob v okolí Křenovic, neboť se na hranicích křenovického a slavkovského katastru popravovalo víc než pět set let," informuje Bartošek.

Vězení ze sklepa

Kostýmovaný průvod je za zvuku bubnů u čtvrtého zastavení, u kterého se podařilo upravit obecní sklep na stylové vězení. Padají vtipné návrhy, že by mohlo jít o skupinovou vinárnu. Měšťanstvo má při dalším výkladu čas si odpočinout.

Zatímco Křenovičtí představují při akcích s napoleonskou tematikou francouzské dělostřelce, René Ragas z Hrušovan u Brna vystupuje za skupinu, která se obléká za francouzskou pěchotu a na programu v Křenovicích se každoročně podílí. Přijel také dnes. „Převlékl jsem se za měšťana, abych se co nejvíc období přiblížil. Celá ta historie a souvislosti poprav jsou dost děsivé," pokyvuje Ragas.

Pouť už brzy vyvrcholí na samotném popravišti. Zhruba dvě stovky lidí dorazily k vyzděnému obrysu původních základů. Většina z nich mlčí. Sledují kolo vztyčené na kůlu jako symbol jedné z nejhorších poprav. Slovo si bere profesor Josef Unger, který antropologický výzkum vedl. Vtipkuje, že za posledních 250 let se na vrchu nesešlo tolik lidí. „V poslední době je zájem o místa, kde stávaly šibenice, větší. Byla v Židlochovicích, výzkum jsme provedli také u Tišnova. Také v jeho případě se hovoří o naučné stezce. Má mít sedm zastavení po vzoru sedmi smrtelných hříchů. První má stát u radnice a představovalo by pýchu," rozesmává přítomné Unger.

Znovu však všichni zpozorní. Bartošek totiž hovoří o smírčím kameni. V místě je k úctě všech nevinně popravených, kteří se pod tlakem krutého mučení přiznali. Ačkoliv nic neprovedli. Moc zajímavá pouť.

Autor: Michal Kočí

26.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lídr ODS Petr Fiala.

Z výsledků voleb jde vidět i boj o hodnoty, míní lídr ODS Petr Fiala

Miroslav Grebeníček (KSČM).
AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Déšť nám nevadí. Discgolf se musí hrát hlavně srdcem, vysvětlil sportovec

Vyškov /FOTOGALERIE/– Až 128 metrů daleko dokážou diskem dohodit ti nejlepší discgolfisté. Na vlastní oči se o tom můžou přesvědčit ti, co v neděli dopoledne prochází vyškovskými Smetanovými sady. Koná se tam totiž první discgolfový turnaj zimní série Hrajdiscgolf tour.

Fotbalisté Hulína trestali vyškovské minely. MFK opět prohrál

Hulín – Fotbalisté Hulína potrestali vyškovské chyby. Obě dvě a MFK odjel bez bodu. Za krásu se ve fotbale body neudělují a proto si po zápase Moravskoslezské ligy v Hulíně Vyškovští žádné nepřipsali. A to jeden už měli málem v kapse.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení