Rada Jihomoravského kraje první kroky k přerodu krajských nemocnic do jedné akciové společnosti učinila ve středu. Konkrétně se jedná o zdravotnická zařízení ve Znojmě, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově, Kyjově, Ivančicích, Letovicích, Tišnově a Hustopečích. „Takové rozhodnutí ovlivní chod nemocnic, ale hlavně i potenciálně kvalitu poskytované péče. Rada kraje přitom záměr vůbec neprojednala jak s veřejností, tak se zastupitelstvem. Koalice o všem rozhodla naprosto netransparentně. U takto ohromného projektu, který může ovlivnit lékařskou péči, je to naprosto nepochopitelné, nepřijatelné a skandální,“ uvedl Milan Vojta.

Změna u nemocnic bude mít za následek centralizaci vedení. To znamená jediného předsedu představenstva. Kraj si od kroku slibuje nižší náklady vyplývající z efektivnějšího řízení a snazší hospodaření, neboť nákupy vybavení mohou být společné. „Potřebu transformace jsme pocítili při covidu. Tento krok zefektivní zdravotní péči. Akciová společnost zajistí společné nákupy, povede společné vyjednávání se zdravotní pojišťovnou a jednotnou komunikační strategii s brněnskými fakultními nemocnicemi,“ vysvětlil krajský radní pro oblast zdravotnictví Jiří Kasala.

Proti vážnému průběhu Covidu-19 mohou jihomoravským pacientům nově pomoci tablety Paxlovid.
Lidé mohou využít tablety na covid, vydává je lékárna bohunické nemocnice

Přeměna s sebou však nese i rizika. Na rozdíl od příspěvkových organizací je podstata akciových společností totiž obchodní, přičemž slouží zpravidla k tvorbě zisku. Na nemocnici se také již nebude vztahovat řada právních předpisů veřejného zdravotnictví, pročež se sníží míra veřejné kontroly. „Do popředí vstupuje i etický problém, kdy se ekonomická logika často dostává do sporu s lékařskou etikou. Problém nastává i tehdy, nahlédneme li na kategorii zisku z hlediska zájmu. Nastává často rozpor zájmu pacienta a ekonomického zájmu zdravotnického zařízení s důsledkem poskytování nadbytečných ekonomicky dobře ohodnocených výkonů,“ uvádí ve své práci Hana Vávrová z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Negativní důsledky

Dalším velkým strašákem je privatizace nemocnic. Akciové společnosti totiž potenciálně otevírají brány soukromým spoluvlasnítkům. „Akciovou společnost nezřizujeme za účelem tvorby zisku, nemáme v úmyslu se nemocnic zbavovat, privatizovat je. Považujeme síť nemocnic za vyhovující,“ mírní obavy Kasala.

Kasalovo ujištění Vojtu však neuklidnilo. „Toto se týká tisíců zaměstnanců a statisíců pacientů. Už samotný proces transformace bude proces bude finančně velmi nákladný. Jsem pro zefektivnění systému řízení krajského zdravotnictví, ale proces musí být transparentně připraven, prezentován a konsenzuálně schválen, jinak to může mít nedozírné negativní důsledky,“ reagoval opoziční zastupitel.

Lékárna - Ilustrační foto
Kašel, angína: s ochlazením v Brně přibylo nemocných. Posiluje i covid

Jihomoravský kraj je jedním z posledních v České republice, který přeměnu nemocnic ještě neprovedl. Proces zároveň zahájilo již minulé vedení, které zadalo studii proveditelnosti. Z ní vychází i současné vedení jihu Moravy. „Lidé změnu nepoznají. Budou chodit do stejných nemocnic, za stejnými doktory. Je to záležitost vnitřní struktury a změna právní formy. Od tohoto silného subjektu si slibujeme ekonomickou stabilitu a lepší kvalitu a rozsah zdravotní péče i v regionech mimo Brno,“ objasnil hejtman Jan Grolich.

Osloveným potenciálním pacientům nemocnic na vnitřní struktuře a právní normě zdravotnického zařízení vesměs nezáleží. Pokud to neovlivní kvalitu péče. „Dokud bude na stejné nebo lepší úrovni, je to asi fuk. V případě privatizace nemocnic věřím, že by byl hněv veřejnosti natolik silný, že si na to nikdo netroufne,“ zamyslela se například Barbora Hronová z Brněnska.