Zástupci Perutí se ptali přímo na vyškovské radnici, které organizaci by jejich pomoc prospěla. „Prodejkyně pak přišla přímo k nám do kanceláře. Překvapilo mě to, protože to se většinou nestává, ale vysvětlovala nám, že to má domluvené s Piafou. Teprve později jsme zjistili, že Piafa o tom nic neví. Ukázalo se, že šlo o špatnou domluvu. Sbírka je legální, ovšem pro Piafu nepotřebná," podotkl vedoucí kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.
O to, jestli o pomoc Piafa stojí a zda si přeje, aby si lidé spojovali její jméno s podomním prodejem, se zástupci Perutí nezajímali. „Podle našich informací neziskové organizace navíc ani nedostanou peníze z prodeje, ale různé, nejčastěji drogistické zboží," vysvětlila za Piafu Martina Šlampová.
Celá situace podle ní vede k tomu, že lidi od pomoci spíš odrazuje. „Obchodní zástupci občanského sdružení Perutě pracují na základě živnostenského listu, nevystavují za prodané zboží stvrzenky a své pokladničky si pečetí sami. To podle našeho názoru přispívá k čím dál rozšířenějšímu názoru, že peníze vybrané neziskovými organizacemi putují bůhvíkam, a podporuje tak nedůvěru lidí a neochotu věnovat peníze na dobročinný účel," povzdechla si.
Manažerka občanského sdružení Perutě pro Brno Martina Matalová však popírá, že by šlo o zlý úmysl. „Je to nešťastné pochybení jedné naší obchodní zástupkyně, která byla ve Vyškově. Rozhodně to není naše běžná praxe, naopak. Pomáháme mnoha neziskovým organizacím v kraji i jinde, přispíváme třeba brněnskému Nadačnímu fondu dětské onkologie Krtek nebo azylovému domu pro matky v Uherském Brodě," vyjmenovala Matalová.
Upřesnila, že vyškovský případ vznikl kvůli špatné komunikaci. „Normálně to funguje tak, že prodáváme dárkové předměty, část výtěžku jde rovnou neziskovkám, za část pro ně nakupujeme různé věci. Vždy se v jednotlivých městech ptáme, které organizaci bychom mohli pomoct, a pak se do daného města vracíme. V tomto případě ovšem prodejkyně rovnou vybírala peníze a říkala, že to jde na Piafu, ačkoli Piafa o tom nevěděla. To je samozřejmě špatně a budeme to řešit s ní osobně," zdůraznila Matalová.
Podle Šlampové z Piafy existuje několik transparentních způsobů, jak neziskové organizace podpořit. „V případě finanční pomoci se jedná o veřejné sbírky, které se řídí zákonem, musejí být zaregistrované na krajském úřadě a podléhají přísným pravidlům. Takto vybrané peníze tedy nemůže nikdo použít na jiný než předem deklarovaný účel," podotkla Šlampová.
Některé neziskové organizace také vítají pomoc dobrovolníků. „Větší firmy využívají takzvaného firemního dobrovolnictví k podpoře činnosti neziskových organizací a současně k budování lepšího obrazu firmy. Pomoct neziskovým organizacím je možné také zakoupením nebo věnováním pomůcek, materiálů nebo výtvarných potřeb. Lidé tak díky tomu vědí, že opravdu pomáhají konkrétním organizacím a lidem," dodala Šlampová.
