Mnohdy nešlo o jednoduchou práci. „Ne vše totiž bylo čitelné. Starší zápisy, například z dvacátých let, bylo občas nelehké rozluštit," vzpomínal někdejší místostarosta.

Několikaměsíční práce se nicméně vyplatila. Svědčí o tom návštěvnost kroniky na webu. „Už když se s tím začalo, ohlasy byly velmi pozitivní. A za sedm let byly některé soubory stažené víc než dvoutisíckrát," poznamenal Krček. V započaté práci nyní pokračuje současná kronikářka Habrovan Lenka Dvořáčková. V digitální podobě je nyní na webu vesnice k dispozici pět knih kroniky, poslední je do roku 2014.

K digitalizaci přistoupily například i Holubice. Na jejich internetových stránkách je kronika k vidění zhruba tři roky. O přepsání jednotlivých knih se postarala současná kronikářka Ilona Marinčová. Další obcí na Vyškovsku, která má kroniku na webu, jsou Vážany nad Litavou. Lidé se díky ní můžou dozvědět o událostech mezi lety 1914 a 1948.

94let. Tak daleko do minulosti Habrovan můžou nahlédnout zájemci díky digitální kronice umístěné na webu obce. Zahrnuje období mezi lety 1920 a 2014.

I když zákon připouští webové kroniky už od roku 2006, stále převažují obce, které digitalizaci zatím vůbec neplánují. Příkladem jsou třeba Otnice. Tam je kronika k dispozici pouze v papírové podobě. „O digitální podobě jsem už slyšel, ale naše obec o tom v současné době neuvažuje," vyjádřil se starosta Otnic Pavel Prokop.

Podle něj není důvod k přepisování kronik. Pro případné zájemce jsou k dispozici kopie v místní knihovně.

S jeho názorem se ztotožňují i někteří kronikáři. Jak poukazují, jejich práce může být totiž už tak dost náročná. Třeba v případě, že v obci kronikář delší dobu chybí a nástupce má potom za úkol chybějící údaje doplnit. „V současné době dopisuji zpětně tři roky, zároveň se snažím zapisovat rok stávající. Práci na kronikách věnuji v průměru deset dní měsíčně," popsal lulečský kronikář Josef Vlach s tím, že nejde o nic lehkého. „Je to časově náročná a titěrná práce. Ale kronika je pro každou obec důležitá, proto ji dělám," dodal.

Podle ředitele Státního okresního archivu ve Vyškově Karla Mlatečka by pro obce ale byla kronika v digitální podobě víc než prospěšná. „Časem totiž může dojít ke zničení nebo ztrátě té papírové. Když se ztratí třeba víc než sto let stará kronika, je to ohromná škoda. Představují jedinečný pohled na soudobou situaci, každý kronikář má svůj specifický styl," vysvětlil Mlateček.

Webové kroniky jsou podle něj stále spíš výjimkou. „Přesný počet neevidujeme, ale jsem si jistý, že stále ještě převládají ty tištěné. Vím jen o několika málo obcích, které je mají veřejně přístupné na svých internetových stránkách," zmínil Mlateček.

MICHAELA BERGEROVÁ