S přibývajícím počtem bioplynových stanic se také začínají zvětšovat na Vyškovsku plochy, na kterých se pěstuje kukuřice. Z té se dělá kukuřičná siláž, díky které následně v bioplynkách vzniká elektřina. Stále větší plochy kukuřice tak pozvolna mění tvář regionu.

Plochu čítající dva tisíce dvě stě hektarů kukuřice obdělává letos zemědělské družstvo v Rostěnicích. „Jedná se přibližně o jednu čtvrtinu všech námi obdělávaných pozemků. Z toho pro provoz naší bioplynové stanice spotřebujeme kukuřici přibližně ze čtyř set hektarů. Čtvrtina kukuřice slouží jako potrava pro živočišnou výrobu a zbytek je na prodej. Bioplynku je potřeba naplnit přibližně čtyřiceti tunami kukuřičné siláže denně," přiblížil hlavní agronom družstva Pavel Šlimar.

Stát pěstování kukuřice před ostatními plodinami nijak neupřednostňuje. „Dotace dostávají agronomové na hektar, bez ohledu na to, co se na něm pěstuje," vysvětlil Šlimar.

Družstvu se osvědčilo pěstování geneticky upravené kukuřice. Některé státy přitom její používání zakázaly. „Geneticky modifikovanou kukuřici pěstujeme už pět let. V České republice je povolený používat její jediný klon. Jeho velkou výhodou je, že je plodina odolná vůči zavíječi kukuřičnému," poznamenal.

Z organizačních důvodů se v družstvu rozhodli množství geneticky upravené kukuřice snížit a vyzkoušet i další metodu, kterou trh nabízí. „Kukuřici jsme letos poprvé ošetřili tricholetem. I díky němu jsme dosáhli velmi nízkých hodnot napadení kukuřice zavíječem," potvrdil Šlimar.

O padesát procent víc jednoleté plodiny letos vyprodukovala společnost Agros Vyškov – Dědice. „Zatímco v minulých letech jsme pěstovali okolo sta hektarů kukuřice, letos jsme jí vysadili sto padesát hektarů," potvrdil předseda představenstva dědické společnosti Cyril Sigmund.

Společnost kukuřici pěstuje hlavně pro svoji potřebu. „Zabýváme se totiž také živočišnou výrobou a naše dojnice spotřebují kukuřici přibližně ze sta hektarů ročně. I tak jsme se letos rozhodli vysadit kukuřice o padesát hektarů víc a nahradili jsme jí mák. Jeho cena šla totiž dolů a není o něj v posledních letech takový zájem. Kukuřice má oproti němu daleko širší uplatnění," vysvětlil Sigmund.

Družstvo Agria Nížkovice naopak pěstování kukuřice omezilo. „Dřív jsme měli rozsáhlou živočišnou výrobu a naše kukuřičná pole se rozkládala na ploše dvou tisíc dvě stě hektarů. V posledních letech se ale plocha zmenšila asi na čtyři sta osmdesát hektarů," uvedl předseda představenstva Pavel Pásek.

Veškerou kukuřičnou produkci by v Agrii měla pojmout bioplynová stanice. „Její provoz, na který je potřeba přibližně padesát tun kukuřičné siláže, by se měl v následujících týdnech rozběhnout. Díky množství slunečných dnů letos kukuřice dozrála dřív, než jsme předpokládali, a je otázka, jestli nám na celý rok vystačí. Nedosahuje totiž požadovaných kvalit," dodal Pásek.