V okamžiku, kdy Lída Hejdová nastupovala jako učitelka, měla jen maturitu na gymnáziu. Do školy ji vzali proto, že měla mezinárodní zkoušku z angličtiny, a tehdy byl nedostatek učitelů jazyků. Vysokoškolské pedagogické vzdělání si Hejdová dodělává až teď. Není sama.
„Ve školách vyškovského okresu působí 1021 učitelů. Jde o úvazky přepočtené na plně zaměstnané. Sto lidí nesplňuje odbornou kvalifikaci stanovenou zákonem. Jedná se o 9,79 procent z celkového počtu učitelů. V celém Jihomoravském kraji se jedná rovněž o podíl mírně pod deset procent,“ uvedl referent oddělení informací a styku s veřejností odboru kanceláře hejtmana Petr Holeček.
Podle něj má nejvyšší podíl učitelů bez potřebného vzdělání, téměř osmnáct procent, mateřská škola v Habrovanské ulici v Rousínově.
Ředitelka rousínovské mateřinky Helena Vysoudilová jeho informace upřesnila. „Teď máme patnáct učitelek. Dvě z nich sice nemají potřebnou kvalifikaci, ale již studují. Nedávno jsme přijali ještě třetí nekvalifikovanou pedagožku,“ uvedla Vysoudilová.
Studium dobré učitele nezaručí
Podle ní nicméně ani studium nezaručí, že je člověk dobrým učitelem. „Ze škol k nám lidé nepřicházejí moc připraveni. Je to ale hodně individuální, záleží na člověku a jeho osobnosti, autoritě, vztahu k dětem,“ zhodnotila Vysoudilová.
Podle ní výhodou je, pokud nový zaměstnanec už s dětmi dříve pracoval. „Pokud ale učitel nemá ani praxi, ani vzdělání, je to handicap. Musí to dohnat,“ doplnila Vysoudilová.
Učitelka Lída Hejdová nutnost vzdělání na vysoké škole hodnotí rozporuplně. „Bakalářské studium mi moc nedalo. Nicméně teď si dodělávám magisterský stupeň, a tam je to lepší, protože se víc probírá metodologie. Hlouběji jsem nahlédla do toho, jak lépe zpracovávat testy, hodnotit děti, být objektivní,“ řekla Hejdová, která nyní učí na střední zdravotnické škole ve Vyškově.
Školou s druhým nejvyšším podílem učitelů bez kvalifikace je Základní škola v Morávkově ulici ve Vyškově. „Z pětadvaceti učitelů čtyři nemají odbornou kvalifikaci, což je šestnáct procent,“ vyčíslil Holeček.
Ředitelka školy Jana Plášilová jeho slova potvrdila. „Všichni čtyři učitelé si už kvalifikaci zvyšují. Jedná se o pedagogy, kteří ve školství pracují delší dobu. Nevidím jako jejich handicap, že zatím nemají potřebné vzdělání,“ řekla Plášilová.
Podle ní je potřeba, aby se učitelé vzdělávali celý život. „Nejde žít pětadvacet let z toho, co se člověk naučil ve škole. Máme učitele, kteří studují třeba angličtinu, češtinu či sociologii,“ dodala Plášilová.
Podle novely zákona o pedagogických pracovnících musejí učitelé bez potřebné kvalifikace začít studovat do konce roku 2014.
