Své o tom ví třeba František Drábek, který od rána sedí v drnovické palírně a čeká, kolik čiré tekutiny vyteče z kvasu, který přivezl. „Nejraději mám samozřejmě slivovici, tedy pálenku ze švestek, ale dnes jsem dovezl na vypálení kvas ze špendlíků. Sbíral jsem je sám několik dní, byla to opravdu zdlouhavá práce. Jsou v tom tisíce kusů ovoce," svěřuje se Drábek.

Zkvasilo i do 14 dnů

Ne vždy a ne každý je ovšem ochotný čekat několik hodin, než celý proces skončí. „Před lety, když jsem ještě pálil slivovice o něco víc a nebyl jsem v důchodu, jsem ráno před prací kvas v nádobách do pálenice zavezl a po práci si pro něj dojel," vzpomíná Emil Pokorný z Pístovic.

Jak kvalitní mok si dnes odvezou, záleží i na tom, jak cukernatý mají kvas. V letošní sezoně s ním podle majitele pálenice Miloše Bastla není žádný problém. Platilo to o raném ovoci: třešních, meruňkách, raných rynglích, a stejné je to v případě pozdního, tedy švestek, jablek nebo i hrušek.

Letos měli pěstitelé výhodu také díky nadprůměrným teplotám a dlouhému létu. „Když se ovoce na začátku léta naložilo, vykvasilo klidně i do čtrnácti dnů. Dokonce jsem nedávno zažil případ, kdy ho měl klient už překvašené. Mnoho lidí žije v tom, že se má kvas pálit až za šest týdnů. Ale pokud jde o rané ovoce, které bylo vystavené přímé teplotě někde na slunci, někdy to jde i za týden," upozorňuje Bastl s tím, že v případě zoctovatění se dál kvas nezpracovává a do pálicího procesu vůbec nevstupuje. V chladnějším období je potom nejlepší ovoce uchovávat šest až osm týdnů.

Kdo je v pálenici poprvé, zřejmě se podiví nad množstvím nádob a kotlů. Žádný ale není navíc. Jak vysvětluje majitel drnovické pálenice, v prvním kotli dochází k takzvanému rektifikačnímu pálení, kde se několikanásobně přepaluje kvas, a tím se posiluje alkohol. „V tomto stádiu je podíl alkoholu nejvyšší," doplňuje palírník. Důležitou roli pak hraje i chlazení. A bedlivě se musí hlídat konec procesu, aby nedošlo k překyselení slivovice.

Po několika desítkách minut pálenka pomalu vytéká do nerezového kyblíku s měrkou, kde už její majitel sleduje, kolik moku vyteče. Poté následuje ředění podle toho, jak silný ho chce mít. „Trend na Vyškovsku se pohybuje kolem dvaapadesáti až třiapadesáti procent alkoholu," komentuje Bastl, který pálí už padesát let.

Dřív až do května

V pálenici pracuje od šestnácti. Tehdy pomáhal otci, když přišel ze školy. „V okrese byly jen dvě další, takže jsme měli práce opravdu hodně. Někdy se pálilo, dá se říct, nonstop. Začínali jsme v září, končívali třeba i v květnu," vzpomíná majitel pálenice, do níž nemíří jen lidé z Vyškovska, ale také Šumperka, Hradce Králové nebo i Mělníka. Letos podle něj bylo zákazníků víc, zhruba za dva měsíce kotly proteklo několik tisíc litrů pálenky.

Prodávat ji ale pěstitelé nesmí, což třeba Drábek dobře ví. „Mám ji hlavně pro sebe a do rodiny. Zanedlouho budu ženit syna, tak se mi určitě bude hodit," libuje si Drábek.

TEREZA DOLEŽELOVÁ