Že jde o rozšířený problém i na Vyškovsku, potvrzují nejen místní logopedové, ale také mateřské školy, kde v posledních letech evidují nárůst počtu dětí s vadami řeči. „Hlavní příčinou je podle mě asi to, že jsou zvyklé především na pasivní komunikaci. Málo se jim čte, většinou je rodiče nechávají sedět u televize nebo počítače," poukázala ředitelka Mateřské školy Sochorova ve Vyškově Milada Pazderová.

Právě tam je také speciální logopedická třída. „Navštěvuje ji sedmnáct dětí," dodala ředitelka.

Otevírají je nicméně i základní školy. Obecně pak platí, že učitelé musí mít vystudovanou speciální pedagogiku, popřípadě kurz logopedické prevence nebo státní zkoušku z logopedie.

Pokud má dítě komplikovanější vadu řeči, třeba hrdelní r, školka rodičům doporučí, aby ho vzali k odborníkovi. Čím dřív začnou logopedickou ambulanci navštěvovat, tím zásadněji se dá vývoj řeči ovlivnit. „Ty se složitějšími vadami přicházejí už kolem třetího roku, s jednoduššími pak později, kolem pátého," přiblížila vyškovská logopedka Kamila Finkesová.

Upozornila, že řeč se v podstatě vyvíjí do osmi let, pak už je podle ní náprava obtížná. „Pokud mají už něco zafixované nebo špatně tvoří hlásky, je to složitější," dodala Finkesová.

Jak náročné může být zbavování dítěte některých vad, vědí například rodiče Radka a Aleš Filípkovi z Vyškova. „Náš syn chodí od září přímo do logopedické třídy na Základní školu Na Vyhlídce. Musíme s ním cvičit desetkrát denně po pěti minutách. Pro syna je to náročné, ale zvládá to bez problémů," shodli se rodiče.

20 nových dětí

Právě pravidelné procvičování je podle logopedů velmi důležité. Děti se složitějšími vadami navštěvují ambulance zpravidla jednou za týden nebo čtrnáct dní, a i když doma procvičují s rodiči, může jít o běh na dlouhou trať. „Náprava je nicméně velmi individuální. U někoho může trvat tři měsíce, u jiného i několik let," zmínila Finkesová, které se letos na hodiny logopedie přihlásilo kolem dvaceti nových dětí. Celkově jich má v péči kolem sto osmdesáti.

Nejčastěji se ve školách setkávají s vývojovou dysfázií, dyslalií, opožděným vývojem řeči a koktavostí. Dysfázie zapříčiňuje poruchu schopnosti komunikovat. Asi nejčastější vadou je ovšem dyslalie, která způsobuje špatnou artikulaci a vypouštění některých hlásek nebo jejich skupin ze slov. „Pokud dítě zaostává v řeči ve třech letech, je dobré vyhledat odbornou pomoc," radila logopedka.

Ve školkách zaměřených přímo na tuto problematiku učitelky s dětmi intenzivně trénují a podle některých dělají velké pokroky. „Dopoledne k nám chodí logopedka, která s dětmi individuálně cvičí u zrcadla, jinak v běžné denní práci se dělávají kolektivní logopedická cvičení s učitelkami," řekla Pazderová.

Zároveň ovšem upozornila, že logopedie není jen o nápravě řeči. „Je založená i na rozvoji všech stránek, ať je to sluchové, nebo zrakové vnímání," sdělila.

Přestože se učitelky ve školkách i logopedické ambulance dětem s vadami výslovnosti věnují intenzivně, stává se, že i po přechodu do základních škol ještě některé mívají s řečí problém. „Pokud je závažnější, mají individuální vzdělávací plány a logopedka, kterou nadále navštěvují, na ně chodí pravidelně dohlížet," uvedla speciální pedagožka Základní školy Purkyňova ve Vyškově Slávka Hýblová.

TEREZA DOLEŽELOVÁ