Právě i Brnu zůstane na Štědrý den ještě sněhová pokrývka, která však postupně odtaje. Minulý rok byl přitom Štědrý den hlavně ve znamení dešťů. „V posledních letech Vánoce beze sněhu na jihu Moravy převládají,“ potvrdil Martan.
Po bílých Vánocích se stýská také mnohým Vyškovanům, kteří si zatím na vánočních trzích v zasněženém městě užívali sváteční atmosféru. „Dokud byl syn malý, přála jsem si sníh aspoň na svátky, aby si ho děti užily, když měly prázdniny. Bílé Vánoce si přeji vlastně dodnes. A kdy naposledy pořádně nasněžilo? Tak to si nepamatuji,“ zamýšlela se Petra Nováková z Vyškova.
K vánočním svátkům patřil sníh i pro Víta Kaňu. Kdy naposledy čtyřiadvacátého prosince vydatně nasněžilo si ale také nepamatuje. „Sníh mi na Vánoce chybí,“ potvrdil redaktorovi Deníku Kaňa.
Poslední dny se také obyvatelé dalších regionů jižní Moravy těšili z bohaté pokrývky, se kterou se brzo rozloučí. Změny vysvětloval meteorolog Martan přesunem oblasti s vyšším tlakem vzduchu na východ přes střední Evropu. „V sobotu počítejme zpočátku s občasným deštěm a ojedinělou mlhou. Nejnižší noční teploty klesnou na šest až tři stupně a v údolích k jednomu stupni s ojedinělou možností náledí. Denní teploty ale dosáhnou na sedm až jedenáct stupňů nad nulou,“ popsal podrobněji vánoční počasí meteorolog.
Oteplení očekává také v neděli na Boží hod vánoční. Zatímco nejnižší noční teploty budou od pěti do jednoho stupně a při snížené oblačnosti mohou skončit i stupeň pod nulou, ve dne dosáhnou až devíti stupňů. Podobná čísla obsahuje předpověď na pondělí 26. prosince, kdy meteorologové avizují nejvyšší denní teploty v rozmezí šesti až deseti stupňů nad nulou. Začátkem příštího týdne však ohlásili nástup studené fronty.
Lidé na jihu Moravy však pamatují svátky s bohatou sněhovou pokrývkou, což dokreslují rekordy z minulosti. „V Brně nasněžilo nejvíce v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Tuřany dosáhl na patnáct centimetrů,“ připomněl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Jan Doležal s tím, že maximální tloušťka sněhové pokrývky tehdy dosáhla dokonce na dvacet centimetrů.
Nejnižší teplotu vzduchu pak v jihomoravské metropoli zaznamenali odborníci před jednadvaceti lety, kdy podle jejich statistik naměřili patnáct a půl stupňů pod nulou. Alespoň centimetr sněhu napadl v Brně za posledních třicet let celkem desetkrát.
Pravděpodobnost bílých Vánoc, které meteorologové uznávají, když v daném čase naměří aspoň centimetrovou vrstvu sněhu, souvisí s nadmořskou výškou. „V oblastech jako je jižní Morava nebo okolí Prahy je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než dvacet procent. Ve středních polohách se zvyšuje na hodnoty mezi třiceti a čtyřiceti procenty. Třeba na horách v polohách nad tisíci metry nad mořem je ale tato pravděpodobnost už osmdesátiprocentní,“ dodal Doležal.
