Svět se změnil. Populace nenávratně zestárla. Nejmladší žijící člověk na Zemi má devatenáct let. Společností zmítá občanská válka. Tak zní zápletka postapokalyptického filmu Potomci dětí. Ačkoli podobný katastrofický scénář zatím nehrozí, jedno jižní Morava se snímkem Alfonse Cuaróna společné má. Lidé stárnou. A v budoucnu to může způsobit nemalé obtíže.

Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje vzrostl od roku 1991 o šest let a činí tak 42,6 roku. „Stárnutí obyvatelstva se projevilo nepřetržitým růstem počtu a podílu lidí ve věku pětašedesáti a více let. Obyvatel této věkové kategorie bylo v kraji na konci minulého roku téměř 242 tisíc, což byla pětina obyvatel kraje. Dětská složka tvořila něco přes šestnáct procent populace,“ uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu.

Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, může mít dle odborníků velmi nepříjemné důsledky. Zvyšuje se totiž index závislosti a tím i tlak na lidi v produktivním věku a sociální i zdravotnický systém. „Je to problém v celé Evropě. Důsledkem jednou může být, že lidé v produktivním věku budou obtížněji hledat zdroje na uspokojení zdravotních a sociálních potřeb starších generací,“ nastínil pro Deník již dříve sociolog Aleš Burjanek.

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajícího problému je přitom paradoxně vysoká životní úroveň. Zejména pak kvalita zdravotnictví. „Je to tak. Medicína jde neustále kupředu. Umíme velmi dobře řešit infekční nemoci, traumata, infarkty i zaléčit řadu tumorů, čímž zlepšujeme pacientovu prognózu. Roli hraje také zvyšující se důraz na prevenci. Nutno také podotknout, že nemluvím jen o prodloužení života, ale i jeho zkvalitnění,“ uvedl náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Jeho slova dokládá i neustále zvyšující se naděje na dožití. Ta za posledních dvacet let narostla u mužů o čtyři a u žen o tři roky. „Muž, který se v Jihomoravském kraji narodil v roce 2020, by se mohl dožít 76,3 roku, žena narozená v kraji v uvedeném roce pak 82,4 roku,“ doplnil Adam.

Druhou stěžejní příčinou je pak klesající porodnost. „Rodí se málo dětí. Jejich průměrný počet na jednu ženu je podle posledních dostupných dat 1,7. To je pod hranicí prosté reprodukce, což je stav, kdy pár rodičů zplodí v průměru pár dětí,“ doplnil Burjanek.

Sociologova slova dokládají i poslední dostupná data Českého statistického úřadu. Věkový průměr prvorodiček v kraji za poslední dvě dekády vzrostl z pětadvaceti na téměř třicet let.

Jedná se o důsledek posunu společenských rolí žen, které aktuálně mají více studijních, pracovních i cestovatelských možností. Mnohdy jsou však přinuceny volit mezi mateřstvím a kariérou. „Jako studentka medicíny jsem šťastná, když vidím úroveň našeho zdravotnictví, které umožňuje delší a kvalitnější život. Ale jako žena, které už se na obzoru rýsuje třicítka a které biologické hodin buší do spánků, bych si někdy přála tento pokrok sledovat spíše zpovzdálí. Doktořinu vnímám jako poslání a děti bych ráda co nejdříve. Ale skloubit náročné studium a následné povolání lékaře před atestací s rodinou je spíše sci-fi. A myslím si, že tento problém se netýká zdaleka jen mediček a lékařek,“ zamyslela se Zuzana Fialová z Brna.

Zvyšující se věkový průměr trápí celý západní svět. Nejviditelnější je v Japonsku, které se kvůli nízké porodnosti a stárnoucí populaci potýká s úbytkem obyvatel.

VĚK V KRAJI

- Průměrný věk: 42,6 roku.

- Průměrný věk žen: 44,1 roku.

- Průměrný věk mužů: 41,1 roku.

- Nárůst od roku 1991: 5,9 roku.

- Počet obyvatel nad 65 let: téměř pětina populace.

- Podíl dětí: 16,2 procenta.