Jeho radní minulý týden rozhodli, že projekt předloží do první výzvy Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014 až 2020 příslušného rezortu. „Díky tomu lidé za přispění státu vymění své zastaralé kotle za nové, ekologičtější. Předpokládáme, že se nám pro obyvatele kraje podaří z ministerstva získat asi 136 milionů korun," uvedl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Vyhlášení první výzvy ze strany ministerstva kraj předpokládá na červenec. „Pokud bude schválené grantové schéma, vyhlásíme výzvu z naší strany koncem roku," doplnila krajská mluvčí Eliška Holešinská Windová s tím, že se do projektu na rozdíl od některých jiných krajů zapojili poprvé. Výše podpory se bude odvíjet od typu pořízeného kotle – pokryje náklady v rozmezí sedmdesáti až pětaosmdesáti procent.

Starostové obcí se k novince staví vesměs s nadšením. Kolikrát i přesto, že je jejich obec plynofikovaná. Jako třeba v Kozlanech. „Stav ovzduší u nás v zimě není úplně nejhorší. Plyn a dřevo totiž problémy nepůsobí. Ale přesto se asi jako všude najde pár jednotlivců, kteří spalují nejen uhlí, ale doslova cokoliv, co jim přijde pod ruku," poukázal starosta Kozlan Karel Pospíšil.

Někteří obyvatelé vesnice se už podle jeho slov i zajímali o možnost týkající se výměny kotle. „Sami přišli s tím, že by chtěli topit kvalitněji a úsporněji. Proto rozhodnutí kraje vítáme. Zájemcům budeme doporučovat, aby se na kraj obrátili," řekl Pospíšil.

Podobné plány má i vedení Olšan. Zatím však ještě vyčkává, chce znát přesné podmínky. „Jakmile budou k dispozici, seznámíme se s nimi a pak vše představíme zájemcům," řekla starostka Dana Křížová. Věří, že se najdou lidé, kteří budou s výměnou souhlasit. „Někdo se přesvědčit nenechá, ale s tím nic nenaděláme. Navíc spalování nevhodných paliv se velmi těžko prokazuje. Víme to z vlastní zkušenosti, kdy jsme věc řešili s jedním z našich obyvatel. Musela by nastat změna legislativy, aby trojkové obce mohly zakročit," vysvětlila.

Právě proti lidem, kteří v kotlech spalují, co je napadne, včetně plastového odpadu, plánoval zasáhnout už někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Mimo jiné měl v úmyslu zavést i pravidelnou kontrolu kotlů v domácnostech jednou za tři roky.

Otázkou teď zůstává, zda se lidé, kterým v současnosti na tom, co spalují, nezáleží, budou o kotlíkové dotace zajímat. „Je skupina, se kterou nepohne nic. Zvlášť, když jim kotel nikdo neproplatí ve sto procentech nákladů. Účinné by tak mohly být ne kotlíkové dotace, ale kotlíkové pokuty. To by ale musely být povolené právě kontroly v domácnostech," poznamenal Pospíšil.

Podle starosty Ježkovic Josefa Pořízka základ problému tkví v o něco širších souvislostech. „Vzhledem k cenám plynu lidé topí raději tuhými palivy. Je to znatelné zvlášť na podzim, kdy jsou mlhy, pak se kouř drží dole. S tím se nedá nic dělat. Horší je, když jsou jedinci, kteří topí vším, co jim přijde pod ruku. Nejde ale jen o topení. Osmdesát procent lidí v celé společnosti jsou egoisté a v prvé řadě jim jde o to, aby obstarali sami sebe bez ohledu na druhé. A je jedno, jestli se to týká spalování, úklidu výkalů po psech v obci nebo třeba sekání trávy v neděli ráno," poukázal ježkovický starosta.

Využití dotacevýměna kotlů na pevná paliva
3 za kotle na pevná paliva vyšší emisní třídy
3 za plynové kondenzační kotle
3 za tepelné čerpadlo
instalace solárně termických soustav pro přitápění nebo přípravu teplé vody
mikroenergetická opatření
(zateplení střešních/půdních prostor, izolace, hydroizolace, dílčí výměna oken)