Kdysi to bývala centra společenského ruchu. Dnes jsou spíš pro ostudu. Na Vyškovsku chátrá z různých důvodů celá řada významných budov.

Problém s památkáři

Zub času například neúprosně hlodá na několika historických stavbách, jejichž majitelé se nedokáží shodnout s památkáři na jejich rekonstrukci. Obě strany většinou nechtějí slevit ze svých požadavků.

Typickým příkladem je budova takzvané staré pošty v Rousínově. Objekt, kde kdysi sídlila pošta, řemeslníci a obchody, koupil podnikatel Oldřich Pavlas. „Plánoval jsem z chátrajícího domu udělat penzion. Kdyby nebylo památkářů, dávno mohl být opravený,“ uvedl Pavlas.

Majitel vyčítá památkářům, že po něm chtějí příliš náročné úpravy. Jana Firbasová z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu naopak tvrdí, že s Pavlasem vůbec nejednala. To je podle podnikatele lež. Kauza tak zatím nemá řešení. Stav takzvané staré pošty přitom vadí místním i radnici.

Podobný případ znají také Vyškované. Majitel kulturní památky naproti restaurace Kojál tam chtěl vybudovat podzemní vinárnu, byty a kanceláře. Rekonstrukce ale vázne. „Památkáři totiž mají ke všemu připomínky a dávají si velmi přísné podmínky. Do konce roku jsme chtěli mít dům opravený. Nakonec musíme sundat lešení,“ řekl nedávno jeden z majitelů objektu Ladislav Střelecký.

Druhý z vlastníků Petr Hlava si ovšem myslí, že zásadní je projekt, který schválil vyškovský stavební úřad. „Podle něj chceme postupovat. I když památkáři usnesení stavebního úřadu napadli, rozhodnutí bylo nakonec na kraji. Ten s nimi nesouhlasil. Jenomže památkáři mají možnost vyjadřovat se téměř ke všemu. Nechtěli nám ani povolit eurookna,“ popsal Hlava.

Památkáři vidí problém hlavně v tom, že majitelé domu zatím jen zažádali o rekonstrukci. „Vlastníci se na nás dál ale vůbec s ničím neobrátili, takže netuším, zda mají něco v plánu. Jestliže však chtějí památku rekonstruovat, musí k tomu mít závazné stanovisko od vyškovských úředníků, kteří ho vydají na základě našeho vyjádření,“ upozornila Firbasová.

Úředníci z vyškovského odboru školství, kultury a sportu v současnosti ovšem žádnou žádost o závazné stanovisko neevidují. „Mají jen povolenou výměnu oken do ulice. Dům zatím staticky zajistili, opravili krov a vyměnili střechu,“ informovala mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová. Zároveň doplnila, že na objekt je vydané stavební povolení již z roku 1986.

Některé významné stavby jsou bez využití také proto, že je jejich vlastníci chtějí prodat. To je třeba příklad renesančního zámku v Ivanovicích na Hané. Ten patří dceřiné společnosti tamní firmy Bioveta Biostav. Zatím marně ho nabízí k prodeji prostřednictvím realitních kanceláří. Cena? Zhruba sedm milionů korun.

„Zkusili jsme prodej, ale neobjevil se žádný zájemce. Proto hledáme cestu, jak zámek zrekonstruovat, aby dál nechátral a měl nové uplatnění,“ prohlásil před časem ředitel Biovety Libor Bittner.

Ten zároveň připustil, že bude usilovat o vyjmutí stavby z nemovitého fondu památek, aby podnik mohl přistoupit k opravám. „Nepovažuji za pravděpodobné, že by vlastník zámku uspěl,“ domnívá se ovšem pracovník památkové péče Městského úřadu ve Vyškově Petr Bařinka.

Nejasný osud

V okrese je celá řada dalších objektů, které marně čekají na využití. Namátkou třeba kino v Bučovicích, které chátrá od roku 2003. Město zatím nemá peníze na jeho rekonstrukci. Podobně je na tom kaple Žarošských, která skrývá vzácné náhrobky z 16. století. Jmenovat lze také většinu bývalého areálu kdysi největšího výrobce nábytku v republice: UP závodů Bučovice. Problém se objevuje i na vesnicích v souvislosti s restituovaným majetkem bývalých Jednotných zemědělských družstev. Namátkou třeba v Kozlanech.

Naopak jiné stavby, nad nimiž už leckdo zlomil hůl, nakonec našly své zachránce. Jmenovat lze třeba nedostavěnou společenskou budovu v Bohdalicích, kterou soukromá firma přeměnila na bytovku.