Zadržují vodu, brání erozi půdy, poskytují útočiště drobné polní zvěři. Pro tyto výborné vlastnosti kdysi zemědělci vysazovali větrolamy. Vesměs je tvoří topoly. A ty jsou v dnešní době už přestárlé. Vlastníkům je to většinou jedno. S výjimkou lesníků.

Podle lesního správce Otakara Pavlíka je na dobré cestě žádost lesníků o dotaci na kácení větrolamů z operačního programu Životní prostředí. „Na území bučovické lesní správy vykácíme šest hektarů větrolamů, což je desetina z jejich celkového počtu. Jsou to takřka výhradně topoly, zejména v okolí Kroužku, Rostěnic a Lysovic. Začneme na podzim, kácet budeme postupně do roku 2012,“ uvedl Pavlík.

Zanedbali údržbu

Topoly jsou podle něj už v hrozném stavu. „Větrolamy lidé vysazovali zároveň s nižšími stromy pod topolem a keři. Původní záměr byl, že se topol vykácí a nahradí ho stromy ze středního patra. Jenže kvůli tomu, že vlastníci údržbu větrolamů zanedbali, se tak nestalo. Takže topoly nižší stromy zadusily. Topoly jsou přestárlé a je nutné je vytěžit,“ objasnil Pavlík.

PŘEČTĚTE SI: Inspekce: Pochybili energetici i silničáři

Lesníci nebudou jen kácet, ale i vysazovat. Topoly nahradí jiné dřeviny. Javory, duby, moruše a třešně.

Menší část větrolamů na Vyškovsku se tak dočká obnovy. Horší je to s těmi, jež patří soukromým vlastníkům. Ti těžbu neplánují, což potvrdili pracovníci odborů životního prostředí ve Vyškově, Slavkově u Brna i Bučovicích. Přitom přestárlé stromy jsou na tom po letošní tuhé zimě hodně špatně. „Topoly jsou dost křehké, takže sníh a led v korunách je hodně poničily,“ podotkl pracovník slavkovského odboru životního prostředí odpovědný za myslivost a rybářství Zdeněk Mařík.

Majitelé musejí hlásit na odborech životního prostředí těžbu od tří kubíků dřeva na hektar. Kácet stromy ve větrolamech mohou kdykoliv.

Je to na majitelích

Ale přimět vlastníky, aby třeba pokáceli staré stromy a vysadili nové, je podle vedoucího vyškovského odboru životního prostředí Jiřího Kutálka prakticky nemožné. „Tam, kde neproběhly pozemkové úpravy, což je spousta obcí, je většinou ani přesně neznáme. Je to prostě na zodpovědnosti lidí,“ prohlásil před časem šéf vyškovského odboru životního prostředí.

Že se majitelé o stromy nestarají, potvrdil i Pavlík. „Jednotlivé parcely jdou třeba třímetrovými pásy přes větrolam. Je pak problém, aby se nějakých padesát lidí domluvilo na tom, co se s ním bude dělat. Vlastníci mají sice povinnost se o větrolam starat, většinou je ale tato záležitost moc nezajímá,“ vysvětlil Pavlík.

Na jižní Moravě se do obnovy větrolamů v loňském roce pustily například Hustopeče na Břeclavsku.