Blíží se podzimní plískanice a nachlazení. Léčit se horkým čajem s medem ale přijde nejspíš dráž než vloni. Včelstva oslabená po zimě varroázou nevytvořila dostatek jarního medu. V létě jim ve sběru pylu zase bránilo střídavě parné a chladné počasí.

Teplá zima umožnila rozšíření roztoče varroa, který způsobil obrovské ztráty. „Skutečností je polovina uhynulých včelstev. Na severu okresu, kde byla zima studenější, je ztráta kolem dvaceti procent, na jihu až kolem osmdesáti,“ řekl předseda okresního včelařského svazu Miroslav Sedláček.

Zjara se vydařil jenom řepkový med. „Jarního medu bylo méně než v minulých letech. Letní snůška z maliníku a z lípy i medovicová je o polovinu menší než v minulých letech,“ informoval jednatel svazu včelařů ve Vyškově a Hamiltonech Jaromír Tauš.

Potvrzuje to i včelař František Hlaváček z Bučovic. „Akát a lípa rychle odkvetly kvůli velkým vedrům. Neměl jsem možnost ani jeden z těchto květových medů odchytnout. Letos bylo kolem Bučovic málo slunečnice, a tak není ani slunečnicový. Mám jenom letní smíšené medy,“ řekl Hlaváček.
Podobnou zkušenost má i Jaroslav Čamlík z Bošovic. „Letošní snůška je menší než vloni, v průměru třicet kilo na jedno včelstvo. Je to nepochybně kvůli varroáze,“ tvrdil Čamlík.

Všichni včelaři proto připustili, že je téměř jisté, že cena medu poroste. „Vloni se v obchodě med prodával i sto dvacet korun za kilo, u včelařů kolem pětaosmdesáti korun. Někteří včelaři už zdražili, ale mně se zatím daří držet starou cenu,“ řekl Tauš.

Stejně je na tom i Čamlík. „Odborníci tvrdí, že ten, kdo prodává pod sto korun, je levný. Já se zatím vejdu do stokoruny,“ řekl bošovický včelař.
Podle včelařů ale hlavní sháňka po medu začne až na podzim v době virových onemocnění. Tehdy se cena bude řídit poptávkou a může stoupnout.

Podle Hlaváčka je nedostatek včel veliký problém. „Nejenom že je málo včelstev, ale je také málo včelařů. Věkový průměr včelařů na Bučovicku je pětašedesát let,“ má obavy z budoucnosti Hlaváček.

Podle něho můžou velké problémy nastat hlavně u opylování ovocných stromů. „Pokud včely neopylují třeba třešeň, může být úroda o čtyřicet až devadesát procent nižší,“ tvrdí Hlaváček. A tato nepříznivá situace se už v některých částech vyškovského okresu projevila. „Třešně vykvetly všechny naráz. Jenže pak přišlo ochlazení a včely nestihly květy opylovat. Plodů proto bylo letos málo. Letos jsme proto třešně nevykupovali. Nikdo se dokonce ani na možnost výkupu neptal,“ řekl před časem Ivo Novák z vyškovské výkupny Ovo Imont.

Pokud se stav včelstev nezvýší, vidí Hlaváček budoucnost černě. Špatný dojem má například z Prostějovska nebo jižních Čech, kde kvůli varroáze a včelímu moru vymřela téměř všechna včelstva.

Už od srpna včelaři včely přikrmují a chystají se na několikeré přeléčování varroázy. Podle dalšího dlouholetého včelaře Libora Hanouska z Nemochovic je největší problém v tom, že roztoč se už dostal do všech úlů na Vyškovsku. „Nesvědomití včelaři špatně nebo vůbec neléčili. Neléčené včelstvo uhyne do tří let po objevení roztoče,“ postěžoval si Hanousek.

Podle jeho slov se varroáza dostala na Vyškovsko už v roce 1982. „Tehdy vyhlásily úřady ochranné pásmo kolem Kučerova. Včelaři museli zlikvidovat všechna včelstva v rozmezí pěti kilometrů. Bohužel se kvůli tomu, že včelaři nebezpečí podcenili, šířil roztoč dál,“ dodal Hanousek.