Je poslední červencová sobota roku 2017, diváci se nicméně hned na nádvoří ocitají v Paříži na konci šestnáctého století. Krásná Diana de Meridor zachrání život hraběti de Bussy a zamilují se do sebe. Dívka se ale musí vdát za jiného muže, poměrně starého hraběte.

Příběh lásky s tragickým koncem je jednou rovinou dobrodružného historického románu Paní z Monsoreau z pera Alexandera Dumase staršího. Právě ten letos posloužil jako předloha brněnským divadelníkům. „Dnes hru představujeme v premiéře,“ vyzdvihuje za spolek umělecký vedoucí společnosti Exulis Jaroslav Vaculík.

V představení ztvárňuje samotného hraběte de Monsoreau. Zápornou postavu. „Někdo je musí hrát, aby vynikli ti praví hrdinové,“ konstatuje.

Druhá linie románu je mocenský boj. „Ten jsme nechali stranou. Na zámek se víc hodí romantika,“ usmívá se Vaculík, který také píše scénáře podle románových předloh.

V Bučovicích v sobotu startují svou osmou sezonu. Jak říká, líbí se jim prostředí, ve kterém jde krásně zinscenovat starší hry. „Také je tady výborná akustika. A pokud diváci sdílejí naši energii, jsme za to rádi,“ dodává umělecký vedoucí.

Ti dnešní jsou naladění na stejné vlně jako herci. Smějí se, reagují na vtípky, tleskají. A dvě dámy z obecenstva se dokonce nechají vyzvat k tanci. „Na plesy nechodím a v podstatě netančím. Zde jsem ale problém neměla. Tanečník mě skvěle vedl,“ komentuje svůj výkon Katarína Krajčová z Bučovic, kterou si vybral jeden z přátel hraběte.

Sám de Monsoreau ovšem netančí. A tak dává možnost své mladé ženě zvolit si mezi muži v publiku, kdo ho zastoupí. Nenápadně se do hloučku návštěvníků vplétá de Bussy. A je zaděláno na problém. Právě po plese totiž vyjde najevo, že Diana a de Bussy jsou milenci. V následném nerovném souboji sokové umírají.

A stejně jako se členům společnosti líbí na zámku, vedení památky si zase pochvaluje spolupráci. „Na každou sezonu nazkoušejí novou hru, takže u nás nic nehráli dvakrát,“ oceňuje kastelánka Jana Burianková.

Dřív pořádali v Bučovicích prohlídky s divadelním představením častěji. „Pak ale začal zájem upadat. Teď je děláme jednou ročně, zpravidla v červenci, a vždycky zaplníme kapacitu. Lidé si vstupenky i rezervují v předprodeji,“ zmiňuje kastelánka.