Jak se události v Praze promítly na Vyškovsku? Jaké byly reakce obyvatel okresu?
Pamatuji si, že lidé ze začátku hodně kritizovali to, co se děje v hlavním městě. Mluvilo se tady o chuligánech v Praze, které je potřeba zmlátit. Průlom nastal až asi po týdnu nebo deseti dnech. To se teprve lidé začali scházet na náměstích.

Ze začátku tedy spíš pochybovali?
Nebylo snadné obyvatele přesvědčit, že už je totalitní režim u konce. Důvěra a chuť něco změnit u nich přicházela docela pozvolně. Tradovalo se, že Vyškov je navrch zelený a vespod rudý. A to trvalo ještě nějaký čas po revoluci. Já osobně jsem jezdil do Brna, tam se na náměstí Svobody scházely i stovky tisíc lidí. V porovnání s Vyškovskem to bylo jako přejet do úplně jiného světa.

Vzpomenete si, co jste dělal sedmnáctého listopadu 1989?
Ten den jsem byl v Břeclavi. O tom, co se děje, jsem se dozvídal z médií. Ta v té době ještě pojímala své zprávy v duchu komunistickém. Když jsem se vrátil do okresního města, byl tam klid a na náměstí nikdo. Až později se začali objevovat s mikrofony u úst ti, kteří stáli u zrodu Občanského fóra. Například vyškovský advokát Petr Machálek nebo gynekolog Machač, který už dnes na Vyškovsku nepůsobí.