Staré přísloví říká, že stromy doprovázejí člověka od kolébky až po hrob. A platí to i dnes, kdy existují už i plastové dětské postýlky, a místo dřevěné rakve může člověk spočinout třeba v kamenné urně. Stromy stále zajišťují kyslík, vytvářejí stín a v neposlední řadě pohled na ně potěší oči. Nicméně ne všechny dřeviny jsou člověku prospěšné. Některé je potřeba skácet, a to třeba kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu.

„V této sezóně odbor životního prostředí vyškovského městského úřadu přijal zhruba padesát žádostí o skácení stromů,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Dřeviny se mohou likvidovat od začátku listopadu do konce března. Povolení je potřeba na stromy, které mají obvod kmene větší než osmdesát centimetrů.

Motivy pro odstranění zeleně jsou různé. „Nejčastějším důvodem pro kácení je zdravotní stav dřevin a nevhodné umístění v blízkosti obytného domu, často méně než dva metry. S tímto mají problém zejména sídliště, kde nájemníci vysazovali stromy živelně. Dalšími důvody ke kácení jsou rozšiřování výroby, výstavba nových budov či údržba výrobních areálů,“ řekla Bednářová.

Některé druhy chtějí žadatelé kácet více. „Mezi nejčastěji povolované dřeviny patří zejména bříza a ovocné dřeviny,“ doplnila Bednářová.

Některým Vyškovanům přijde, že ve městě mizí stromy až příliš rychle. „Zdá se mi, že dříve bylo zeleně více. Hodně se toho skácelo, a to všude. Prázdnější je to zejména kolem nových staveb. Uvítala bych ve Vyškově více stromů,“ prohlásila třeba Hana Kremličková.

Podobný názor má i Josef Loubal. „Myslím, že se kácí hodně stromů. A to všude. A když dřeviny ořežou, udělají to tak, že zbyde jenom kmen,“ řekl Loubal.

Nicméně ani odbor životního prostředí všechno nepovolí. „Přesný počet zamítnutých žádostí nelze zjistit. Někdy totiž ani nezačne správní řízení o kácení. A to tehdy, když odbor místního hospodářství zjistí, že stromy rostou ve větší vzdálenosti od domů, než občané uvádějí ve svých podáních. Toto se týká zhruba třiceti až pětatřiceti procent případů, u nichž se uvažuje o odstranění dřevin,“ uvedla Bednářová.

Za jeden skácený strom dva nové

Podle tiskové mluvčí městský úřad povoluje jen potřebnou likvidaci zeleně. „Důvodem ke kácení totiž není stínění, opad listí nebo jehličí, kvetení a další fyziologické projevy, které má každá dřevina během svého života,“ vysvětlila Bednářová.

U kácení, které radnice povolí, je podmínkou náhradní výsadba. „Standardně za každou zničenou dřevinu požadujeme vysadit dvě nové. Jeden nový strom povolujeme jen za odstraněné kusy, které jsou malé,“ řekla Bednářová.

Stromy se sázejí na podzim a na jaře. Nejvíce nových dřevin se tuto sezónu objeví kolem stezky, která vede za ulicí A. B. Svojsíka. „Tam je již vysázeno pětapadesát stromů. Do konce dubna zbývá dosadit ještě dalších tři sta pětašedesát habrů,“ prohlásila Bednářová.

Také loni za skácené stromy museli žadatelé vysadit jinou zeleň. „Jednalo se o keře a dvaačtyřicet stromů ve Smetanových sadech za viaduktem a kolem Hané až k mostu u zimního stadionu,“ uvedla Bednářová.

Nové zeleně se dočkaly také další lokality. „Do sídliště Dukelská přišlo jedenáct nových stromů, do hřbitova v Dědicích osmadvacet. Výsadby menšího rozsahu byly také v Gorkého a Jízdárenské ulici, kolem stezky do Topolan, u Kačence a v biocentru Joklova,“ informovala Bednářová.

Letos se plánují další výsadby. „V dubnu dokončíme rozšíření Smetanových sadů. Dva stromy vysadíme také u památníku Tomáše Garriguea Masaryka,“ doplnila Bednářová.

Nicméně třeba Josefu Loubalovi se poměr dvě nové dřeviny za jednu skácenou zdá zbytečně nízký. „Za každý pokácený strom by měli vysadit aspoň tři,“ prohlásil Loubal.