Zboření kamenné zdi kvůli vjezdu do dvora nových terasových domů u hřbitova. Domy přilepené jeden k druhému v Polní ulici. Někteří Slavkované považují tyto stavební zásahy za nešetrné a otevřeně je kritizují. Obavy vyvolal v této souvislosti plán radnice na zastavění proluky v Husově ulici. Bojí se, aby tam nevyrostla stavba, která by působila v zástavbě jako pěst na oko.

„Podivné stavby v poslední době rostou ve Slavkově jako houby po dešti. Nejen k mému zděšení. Mám na mysli bytové domy na Koláčkově náměstí se zbouranou kamennou zdí nebo neuvěřitelnou stavbu bytových domů vedle Jednoty,“ napsala do Slavkovského zpravodaje Zita Lysáková.

Podle města ale k žádnému pochybení nedošlo. „Zeď na Koláčkově náměstí byla pozůstatkem stodoly postavené státním statkem zhruba před třiceti lety. Byla to jejich „lidová tvořivost“ novodobě postavená z kamenů. Nemá status památky. Proto jsme demolici stodoly povolili. Investorem domů u Jednoty je soukromá firma. Dostala řádná povolení, stavba není v rozporu s územním plánem,“ řekl tajemník slavkovského městského úřadu Pavel Dvořák.

Lysákovou ale zaujalo, že město plánuje zástavbu proluky v Husově ulici. „Schvaluji, aby naše město mělo hezkou a moderní stavbu. Ale ať o tom, jak má vypadat, rozhodnou právě ti, co ji budou využívat. Ti, co kolem ní budou chodit denně. Tedy všichni Slavkováci,“ dodala Lysáková.

V opačném případě se obává, že by to mohlo dopadnout tak jako s některými stavbami, které v poslední době ve Slavkově vznikly nebo je majitelé nechali bez vkusu restaurovat.

Objekt by měl sloužit jako městská knihovna, informační centrum a čítárna s kavárnou. Většina návrhů je pojatá moderně. Lidé se k nim mohli vyjádřit na prezentaci. Hodně diskutovali o tom, jak novodobá stavba zapadne do historické zástavby. „Mám obavy, aby to nebylo jako pěst na oko. Nerad bych viděl vedle městského úřadu nějakou příšeru z chromu a skla,“ svěřil se například třicátník Vítězslav Barta.

Ten chce využít nabídky městského úřadu, nahlédnout do jeho archivu a prohlédnout si podrobnosti. Je také zvědavý, co bude s projektem dál. „Stavba je závislá na získání dotací buď ze státních nebo z evropských fondů. Vyjde totiž na pětatřicet až čtyřicet milionů.

V současné době sledujeme dotační programy, z kterých by bylo možné čerpat. Pokud se v programovacím období Evropské unie do roku dva tisíce třináct objeví vhodný dotační titul, určitě se budeme snažit o jeho získání,“ dodal tajemník.